World Music - Malý průvodce světem world music

Na Zlatém pobřeží, v dnešní Ghaně, si ve 20. letech minulého století smetánka nežila špatně. To je vždycky signál pro hudebníky servírovat něco neobvyklého. A tak vznikl highlife. Hudební symbol panafrikanismu oslavovaný Louisem Armstrongem, Carlosem Santanou i Pharoah Sandersem.

Mít za otce velikána notabene živícího se podobnou hudbou není žádná výhra. Počítejte s tím, že to budete mít neustále na talíři. Vieux, syn fenomenálního malijského kytaristy Ali Farka Tourého o tom ví své. Pochoduje ve stínu obra. Symbolu pouštního blues. Vieux je ale mladý Afričan vidící za roh. Nehazarduje s otcovým jménem, ani ho nezneužívá. Vydal se vlastní cestou.

Mezi všemi hvězdami jihoafrické hudby - Miriam Makeba, Hugh Masekela, Ladysmith Black Mambazo nebo Mahotella Queens - budí Johnny Clegg alias White Zulu zdání přehánění. A přece tenhle bílý zpívající kytarista požívá po celé Africe stejných poct. Také on patří mezi legendy.

V Titově Jugoslávii Šabanu Bajramovičovi přezdívali všelijak: Elvis Presley v blátivých botách nebo srbský Frank Sinatra. Bohémský potetovaný gentleman se zjizvenou tváří chodil v bílém obleku, z úst mu svítily zlaté zuby a jezdil zásadně mercedesem, tedy když ho zrovna neprohrál v pokeru. Drogy nebral, bez láhve kořalky v kapse saka se ale nikdy neobešel.

Tam kde se kdysi po spolupráci s Hradišťanem a Zuzanou Homolovou Vlasta Redl zastavil, Tomáš Kočko pokračuje. A míří ještě dál. Moravskou lidovou hudbu uvádí do nových, často šokujících souvislostí, aniž by jen na okamžik zapochyboval, že na to má shůry požehnáno, že to vyvěrá z její podstaty a historie.

Odvážná středozemní řecká Björk v závoji z elektronické psychedelie. Etnopunkerka, jejíž manžel nosí loutnu saz u pasu jako kdysi Joe Strummer telecastera. Hippiovská Máří Magdaléna na procházce s Jefferson Airplane. Dívka uprostřed rembetiky zrozená. Cestovatelka, co místo deníků natáčí desky. Sečteno podtrženo: Kristi Stassinopoulou má k běžné písničkářce hodně daleko.

Všechno špatné, v Africe by se skoro dalo říct odpudivé, je k něčemu dobré. Zrod moderní guinejské hudby je například spojen s diktátorem Sekou Tourém – paranoidním despotou, nacionalistickým komunistou oddaným Moskvě a provozovatelem likvidačních gulagů, který totálně zbídačelou zem, z níž ze strachu uprchly milióny lidí, obrátil ke konci života směrem na Západ a J.F.Kennedyho prohlásil za drahého přítele. Z totalitní éry Sekou Tourého – rudé jako čínská kulturní revoluce a hudebně navždy přelomové – vzešel nesmrtelný orchestr Bembeya Jazz.

World music představuje soundtrack globalizace. Ve world music se přitom ale víc než hudba skrývají mechanismy jejího vzniku. Staré jak lidstvo samo. To co si ještě nedávno dokázal málokdo představit, dnes, stejně jako kdysi, dostává smysl. Také u Tomáše Kočko.

Na albu Tvojej duši zahynuť nedám zůstává slovenská písničkářka Zuzana Homolá věrná slovenským náladám. Tedy žánru, který od interpreta vyžaduje daleko vnímavější a odlišnější přístup než je u lidových písniček běžné. Velmi zdařilé album vyšlo u firmy Slnko Records a v dosavadní tvorbě Zuzany Homolové představuje nebývalý posun směrem k pestrému a barevnému zvuku, daleko nejenergičtějšímu, co kdy tato významná folkařka použila. Mezi hudebníky, kteří se na nahrávce podíleli najdeme vedle dlouholetého spoluhráče Samo Smetanu překvapivě i Mariana Vargu, člena dua Dlhé Diely Daniela Salontaye nebo Rasťo Andrise ze skupiny Zuzany Mojžíšové.

Daby Toure patří mezi nejvýraznější a emotivně nejsilnější africké písničkáře současnosti, dokonce se o něm říká, že představuje africkou odpověď na Nicka Drakea a Cata Stevense. Mohli se o tom přesvědčit také fanoušci Petera Gabriela, který Toureho přizval na koncertní turné. Zasloužené pozornosti se s kytarou osamocenému Touremu dostalo rovnež na festivale Colours of Ostrava v roce 2008.