World Music - Malý průvodce světem world music

Je libo zamotat si hlavu afropsychedelickým noir? Nechat si vyprávět o afrických počátcích UFO? Vyslechnout surrealistickou experimentální poezii za doprovodu funky free jazzu zalomeného do woodoo punku? Dámy a pánové, od toho je tu spisovatel, básník, zpěvák a vůdce černošské avantgardy Anthony Joseph z Trinidadu, bytem v Londýně a myšlenkami bůhvíkde.

Libanonský jazzový trumpetista, který vymyslel vlastní hudební vesmír. „Mutantní trumpetové šílenství“, napsal o něm anglický novinář Andy Morgan.

Joc´n´roll se zpěvačkou a houslistkou, která prý uzavřela smlouvu s ďáblem.

Hip hop, stěžejní hudba Tanzánie, patřil až do poloviny 90. let mládeži z elitních a středních vrstev. S plakátem Tupaca Shakura na stěně a vytuněným aparátem. Na předměstí metropole Dar es Sallam si proto chudina vymyslela lacinější verzi: mchirika.

Zprávy od navrátilců z festivalu Babel Med v Marseille nepřeháněly: iraq´n ´roll izraelského zpěváka Dudy Tassa fakt láme kosti. Sdílíme s ním zároveň rehabilitační příběh architektů novodobé irácké hudby naplněný arabsko-židovskou nenávistí, ponížením a pokusem vymazat jména Dudova strýce a dědečka – Saleha a Daouda al-Kuwaity - z historie.

Sen protestních zpěváků: být hudebním symbolem revoluce. Procítěný chvalozpěv Emel Mathlouthi o svobodě Kelmti Horra se stal hymnou té Jasmínové v Tunisku, zatímco rapová skladba Rais Le Bled El Generala obviňující tamního presidenta z hladomoru její rozbuškou, podnětem k vyjití do ulic. Nevznikly v revolučním kvasu, ale předtím než tuniský papiňák vybouchl; a po něm ty v Egyptě, Alžírsku, Jemenu nebo Libyji. Zkrátka před Arabským jarem: povstáním řízeným mladými lidmi přes sociální sítě doprovázeném do té doby zapovězenou hudbou z undergroundu.

Art rockové symfonie Euzen zdobí hlas zpěvačky Marie Franz a vygradované pnutí mezi akustickými nástroji a elektronikou. Nedefinovatelná severská hudba dánské skupiny v současnosti slaví zasloužený úspěch po celé Evropě. Strhující koncert na loňském festivale v německém Rudolstadtu nedal spát ani organizátorům Colours of Ostrava, kde se Euzen v červenci představili v české premiéře.

Izraelský spisovatel Michael Sebban to nazývá “probuzená dlouho spící různorodost“. Při vzniku státu Izrael totiž nastala tendence potírat extrémní kulturní rozmanitost židovské diaspory. Všem novým příchozím říkali zapomeňte na svůj původ a jazyk. Vaše minulost není žádoucí, staňte se Izraelci. A tak to v tavícím hudebním kotlíku přestalo na dlouhá léta bublat.

Pro strhující život přirovnávají bohémskou mexickou zpěvačku Chavelu Vargas k Judy Garland, Billie Holiday, Edith Piaf nebo Janis Joplin. Na rozdíl od nich, i když horko těžko, ale kontroverzní lesbička a těžká alkoholička i ty nejstrmější pády přežila.

Židovská hudba zase jinak. Bývalý kytarista a zpěvák Balkan Beat Boxu Jeremiah Lockwood si v newyorském Brooklynu usmyslel vrátit zpěvu kantorů ze synagog rituální intenzitu tím, že do nich dost překvapivě implantoval funky s africkými rytmy. V kapele Sway Machinery ho při tom doprovázejí muzikanti od Toma Waitse, Arcade Fire, Antibalas a Yeah Yeah Yeahs.