Jagwa Music - Let jaguarem se zavařeným mozkem
29.08.2012 | Hip hop, stěžejní hudba Tanzánie, patřil až do poloviny 90. let mládeži z elitních a středních vrstev. S plakátem Tupaca Shakura na stěně a vytuněným aparátem. Na předměstí metropole Dar es Sallam si proto chudina vymyslela lacinější verzi: mchirika.
Swahilský rap o „životním svrabu a nešťovicích“, načerno pálená kořalka, kouření bhangu, sexuální tance daleko za hranicí přijatelnosti a drastický, nekompromisní zvuk přenášený přes megafony, okamžite vedly k vládnímu zákazu. Jakoby jste ale před protrženou přehradu postavili chlápka s lopatou: mchirika, afropunk z ulice, spláchla všechna úřední razítka.
Dnes má volný průběh, ale do rádia, městského centra a nahrávacích studií nesmí ani náhodou. Kapel se vyrojily desítky, jedna, s pocitem, že s energií přece jenom ostatní strčí do kapsy, se vystrčila z davu už názvem Jagwa Music - podle francouzských bojových stíhaček Jaguar létajících ve válce v Zálivu.
Tanzánský hip hop, známý jako bongo flava, se řadí mezi novodobé hudební směry: angolské kuduro, kwaito z jihoafrického Johannesburgu nebo baile funk z Rio de Janeiro. Populární úderné mutace amerického hip hopu, reggae, a elektronické taneční hudby s lokálními tradičními styly rozvášňují do značné míry také Západní publikum. Bongo flava jakbysmet, nehledě na jeho silný vliv v okolních zemích. V Tanzánii stmeluje mládež, slouží jako alternativa oficiálních medií a rapeři představují důležitý společenský hlas v boji proti kriminalitě, AIDS, nezaměstnanosti a korupci. Politici a společnost nad nimi drží ochranou ruku, takže nepotřebují megafony štípnuté z mešit, bongo flava zprostředkovávají rádia, televize a obří koncerty.
O hodně pater níž živoří mchirika: v Tanzánii okrajová přisprostlá tancovačka, ve světě s otevřenou pusou přijímaný hudební zázrak, zahrnutý do programů veletrhu Womex i festivalů typu Roskilde.
Pokud přemýšlíte o paralele s konžskými Konono N.1, nejste daleko od pravdy: také mchiriku zformovalo prostředí předměstského ghetta, nedostatek financí a materiálních možností. Drahé aparatury nahradily megafony zavěšené na stožárech, sofistikované programování hudebních základů laciné casio na baterky, lampové zesilovače, starobylé dřevěné bubny a štokrdle do kterého se mydlí paličkami. Do tranzovního rytmu naskakují „hruboslovní“ rapeři s akrobatickými sexy tanečnicemi.
Bongo znamená ve svahilštině mozek a řeknete-li kuchemsha bongo, bude každý obyvatel Dar es Sallam hned doma: tak totiž svému městu přezdívají: zavařit si mozek abys přežil v Dar es Sallam. U členů Jagwa Music to zahrnuje živit se prodejem všeho co jim přijde pod ruku, naháněním cestujících do autobusů, taxikařením načerno a provozováním mchirika na svatbách, inisiačních obřízkách, oslavách nebo pouličních koncertech.
Neúprosný rytmus mchirika vychází ze starých bubenických rituálů ngoma národa Zaramo s improvizovaným zpěvem a jevištní řádění ze strhujícího svatebního tančení chakacha určeného dříve výhradně ženám.
Ngoma je vlastně pojmenování pro buben, ale také obecně pro stovky tradičních bubenických stylů z celé Tanzánie a Zanzibaru.
Rytmickou sekci Jagwa Music tvoří čtyři zpívající bubeníci a perkusisté, tlučec na stoličku a tanečnice má často na kotníkách připevněná chřastítka. Do toho kvílí casio, hrané občas i za hlavou na způsob exhibujících kytaristů. Ačkoliv raperům nerozumíte, dojde vám, že nezpívají o rozkvetlém sadě, zvlášť když se plazí mezi roztaženýma nohama průžné dívce, před kterou by se klášterní brána zabouchla i bez pomoci matky představené.
Nástrojů tedy nic moc, ovšem zvuk tomu neodpovídá: jakoby nízko nad vámi přeletěl Jaguár.
Jagwa Music patřící v Dar es Salaam k prominentním mchirika kapelám, existují od roku 70. let a v proměnných sestavách natočili deset kazet. Ta současná, s raperem Jackiem, se dala dohromady v uplynulé dékádě a pamětníci tvrdí, že zní nejdrsněji ze všech.
První album Bongo Hotheads vydal Jagwa Music v létě belgický label Crammed Disc, ochránce Konono No.1 a Staff Benda Bilili. V produkci Wernera Graebnera, uznávaného německého znalce tanzánské a zanzibarské hudby ho skupina natočila stylově: doslova na ulici před obvyklým publikem.
Ještě než vloni Jagwa Music vystoupili na německém festivale v Rudolstadtu, mohli jste se v programu dočíst: nezatřesou jenom vaším zadkem, ehm, spíš prdelí, ale i myslí.
(2012)
Foto: Yvetta Stránská
Jiří Moravčík
