World Music - Malý průvodce světem world music

Předchozí Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12Další
Fado podle Dony Rosa

Na letošních Folkových prázdninách se ztěžka, po vysokých schodech vybelhala na podium. S kapelou nazvučila, reflektory zhasly a ukrytá v polotmě zůstala nehybně sedět na židli. Jako socha, napospas pohledům z nádvoří, nerušená fotografy, ani těmi amatérskými s blesky, jakoby mimo dění, čekala bezmála čtvrt hodinu na své vystoupení.

 
Eivør Pálsdóttir & Orka

Stranou všech důležitých námořních tras, absencí jakékoliv vzrušující historické události, s patentem na rozmary počasí, nedotčenou přírodou a život nijak zvlášť neřešícími obyvateli představují Faerské ostrovy (v dánsštině Ovčí ostrovy), ležící v severním Atlantiku na půl cesty mezi Skotskem a Islandem, ideální místo pro útěk z civilizace.

 
Ersatzmusika - Zapomenout na útrapy komunismu? To přece nejde!

Rusko hlásá demokracii, na mysli má ale vlastní verzi demokracie. Cenzura tu neexistuje, ovšem kritizovat politiky a zřízení je nepřípustné. S Putinovou nezřízenou touhou vrátit Rusko do časů, kdy podle Richarda Pipese, „co do plochy přesahovalo povrch celého Měsíce“, souvisí i snaha “skoncovat se sebemrskačským nazíráním minulosti“.

 
The Eva Quartet - Spiritualita křišťálově ostrých hlasů

Mysteriózní hlasy bulharských ženských sborů co nedávají posluchačům spát, představují už navždy světový unikát: tímto způsobem se nikde jinde nezpívá. Až nelidsky vokální techniku, nezvyklé harmonie a nepochopitelné rytmy přiřkl osud pouze ženám z bulharských vesnic. „Je takřka nemožné aby se to někdo jiný naučil, naše ženy se s touto schopností rodí a kdo by se o to pokoušel, mohl by si vážně poškodit hlasivky“, tvrdí dlouholetá vedoucí legendárního sboru bulharské televize Dora Hristova.

 
Flook - Věčný boj s puristy

“Připravte se na subtilní oheň, hráčský důvtip a rytmickou sílu. Ti čtyři báječní lidé na vás z rohu hojnosti vylijí tolik velebného muzikanství, až se z toho málem zalknete,“ napsali o skupině v magazínu fRoots.

 
Goran Bregovič - Frankesteinova hudba

Neexistuje snad jediná skladba sarajevského skladatele Gorana Bregoviče, v níž by každá nota pocházela výhradně od něho – jestliže je ale uchopíte jako celek, vyjde vám z toho dílo takřka geniálního hudebního šíbra, kdy už na nějaké původnosti nesejde a statisícovému publiku je to jedno, chce slyšet oblíbené hity - Kalašnikov, Mesečinu nebo Erdelezi – zahrané ve vražedných tempech nezkrocenou rómskou dechovkou.

 
Greenland Whalefishers - Norští The Pogues

Irská hudba už zdaleka nepatří pouze do tamních hospod, hraje se takřka po celém světě. A zatímco dnes už v Irsku na divoké party spojující pijácké písně s punkovou energií ve stylu legendárních The Pogues narazíte jen stěží, protože mladí hudebníci upřednostňují spíš tradičnější akustické pojetí, v některých zemích mají stále ustláno na růžích. Dudák bostonské skupiny Dropkick Murphys dokonce vystupuje výhradně ve skotské sukni, o newyorských Black 47 se soudí, že mají ten nejsurovější irský zvuk pod sluncem a o nic pozadu za nimi nezaostává ani kapela z norského města Bergenu Greenland Whalefishers (Grónští velrybáři).

 
Seth Lakeman - Ochránce mořské pany oblečené pouze do slz

Na vřesovištích jihoanglickém Dartmooru, kraji psa baskervillského, prý prší asi tak čtyřikrát víc než v Londýně a živáčka abys tu pohledal. Tak úplně liduprázdno tu ale není. V rozlehlé divočině stojí proslulá věznice vybudovaná během napoleonských válek a nedaleko ní bydlí jednatřicetiletý zpěvák, houslista a kytarista Seth Lakeman, podle jedněch nejctižádostivější podle jiných nejpragmatičtější anglický folkař současnosti. Tvrdí totiž, že folk patří lidu a také, že účel světí prostředky.

 
Lisa Knapp - Je úžasné objevovat lidovou hudbu po svém

Všimli jste si toho? Svět opět zatoužil po písničkářích. Hlavně nevšedních, klišé dosavadnosti opuštějících a v nejednom případě alespoň drápkem zaseklých v hippiovských šedesátých letech, jimiž jako branou vstoupili do nesmrtelnosti ti nejlepší písničkáři, jaké kdy tato planeta slyšela.

 
Kate Rusby - Štěbetající folkový smíšek

Zlí jazykové v Anglii tvrdí, že donekonečna natáčí jednu a tutéž desku. Se vší konzervativností chvíle pro neodmyslitelný odpolední čaj. No, na experimenty si půvabná Kate Rusby tedy rozhodně nepotrpí, nač si něco namlouvat, nicméně přesto tu něco nehraje. Proč by ji potom několikrát vyhlašovali folkařkou a zpěvačkou roku, z šestice dosud vydaných alb činili svátosti a z ní samotné hvězdu málem největší? Rozumíte také tomu, že nejlepší folkové koncerty podle prestižní ankety Radia BBC uspořádala vloni právě ona? A nebo, a to pochopíte v tu ránu, kdy se s ní setkáte, slyšeli jste o tom jak svým šarmem okouzlila Richarda Thompsona a jak Robu Beatliemu z magazínu Q prý dalo hodně práce se do Kate nezamilovat?

 
Předchozí Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12Další