Evropa
Anglický novinář Jamie Renton tvrdí, že pandžábský buben dhol „dokáže vytvořit ohlušující rámus, ve větším množství pak utrhnout hlavu". Těžko říct, každopádně s ním vesničané kdysi zaháněli tygry a před indickými vojsky s eskadrami bubeníků Angličané utíkali, jako Zikmundova jízda před husitským chorálem. V současnosti nejproslulejším hráčem na dhol je Johnny Kalsi, přezdívaný Mr.Dhol.
Houslista na kterého Dánsko čekalo, přírodní zjevení, technicky neobyčejně vybavený hráč, podle mnohých jeden z nejlepších na světě, schopný plynule přejít z raketové rychlosti, až samotný Paganini rotuje v hrobě, do jímavé melodie. Pro anglický magazín fRoots představuje Stephane Grapelliho dánského folku a přestože na evropské hudební scéně působí už řadu let a s nejrůznějšími muzikanty natočil bezmála padesátku alb, toho svého, se vším všudy sólového, se Haugaard dočkal až v roce 2009. Vydal si ho na vlastní značce Pile Records a souběžně s ním nabídl desku své krásné ženy, vynikající zpěvačky Helene Blum.
Dvě nepřehlédnutelné praporečnice současné španělské hudby. Přestože je každá jiná, emoce cloumají oběmi stejně; derou se jim z duší: nepředrážděně, přesvědčivě, znepokojivě.
Strhujícím koncertem v rámci královehradeckého festivalu Na jednom břehu elektrodubová kapela s dechovou sekcí a vynikající zpěvačkou potvrdila status obrovského překvapení roku 2008. Vyváženou kombinaci naprogramovaných beatů s akustickými nástroji a naštvanými texty pohání silná pálenka a přesvědčení, že s duchy minulosti se dá účinně bojovat: tanečně je zašlapat do země. La Cherga žádá o pozornost z Balkánu dosud neslyšeným způsobem.
V Titově Jugoslávii Šabanu Bajramovičovi přezdívali všelijak: Elvis Presley v blátivých botách nebo srbský Frank Sinatra. Bohémský potetovaný gentleman se zjizvenou tváří chodil v bílém obleku, z úst mu svítily zlaté zuby a jezdil zásadně mercedesem, tedy když ho zrovna neprohrál v pokeru. Drogy nebral, bez láhve kořalky v kapse saka se ale nikdy neobešel.
Odvážná středozemní řecká Björk v závoji z elektronické psychedelie. Etnopunkerka, jejíž manžel nosí loutnu saz u pasu jako kdysi Joe Strummer telecastera. Hippiovská Máří Magdaléna na procházce s Jefferson Airplane. Dívka uprostřed rembetiky zrozená. Cestovatelka, co místo deníků natáčí desky. Sečteno podtrženo: Kristi Stassinopoulou má k běžné písničkářce hodně daleko.
Světově proslulá vokální skupina Lo Cor de la Plana z Marseille je s vámi schopná smýknout stejným způsobem, jako rozjetý gospelový sbor těsně před spontáním upadnutím do extáze. A nic na tom, že Lo Cor de la Plana zpívají v jazyce středověkých trubadúru okcitánštině a věnují se korsické polyfonii.
Skupinu L´Ham de Foc z Valencie fascinuje hudba Středomoří a středověku. Ačkoliv na koncertě ji tvoří často až šest muzikantů, ve skutečnosti se jedná o duo. Multiinstrumentalistu Efréna Lópeze a zpěvačku, skladatelku a textařku Maru Aranda lze přitom bez váhání označit za perfekcionalisty: za inspirací se rádi vydávají do nejrůznějších krajů, kde se často zdrží i několik měsíců studiem tamní hudby a sběrem tradičních nástrojů. Efrén López jich má prý doma okolo tři sta, převážně těch, o kterých se dnes na konzervatořích studenti učí v hodinách hudebních dějin. Čím starší a bizarnější, tím lepší.
Při karnevalovém veselí si jsou všichni rovni. Michail Bachtin dokonce tvrdí:“Karneval představuje neuhlídatelnou oslavu dočasné svobody. Smazává jakoukoliv hierarchii, společenská privilegia, normy a zábrany.“ A Friderich Schiller mu přitakává: “Člověk je v plném slova smyslu člověkem pouze tehdy, když si hraje.“
