World Music - Malý průvodce světem world music

Předchozí Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12Další

Sarathy Korwar - Čas na bourání dekorací

Sarathy Korwar - Čas na bourání dekorací

08.11.2020 | Před dvaceti lety vyšlo zásadní album asijského undergroundu. Na Beyond Skin předložil Nitin Sawhney rozklad toho, co znamená být Indem v Británii, založený na bourání předsudků a mírném optimismu ohledně multikulturalismu. Pak přišlo 11. září a nic už nebylo jako předtím, jen na Inda se v Británii podle Sarathy Korwara pořád hledí stejně. Název po všech stránkách výbušného alba More Arriving odkazuje na strach obklopující imigraci v časech Brexitu. Korwarova ironie navíc nebere mezí: „Přijde ještě více lidí a vy se s tím budete muset vypořádat." Více zde >>

 
Rosalía - Flamenco na skateboardu

Tak to tu ještě nebylo: elektro-pop-flamenkové album El mal querer provázené bombastickou reklamou na newyorském Times Square, premiérované na Sónaru a zaštítěné Latin Grammy, se objevilo v evropském žebříčku world music a pozornost mu věnovaly specializované magazíny Songlines a fRoots. Něco je divně? Ne, jenom hudební kategorizace už berou opravdu za své.

 
A Zlatý mikrofon získává.......skupina Zlatý den!

Než nad znovuobjevováním anatolského psychedelického rocku mávnete rukou, nechte si vyprávět příběh fenoménu turecké hudby léta páně 1960-75. Jinak by vám retronávrat dnešních rockerů Gaye Su Akyol, Altın Gün, Baba Zula nebo Umuta Adana mohl přijít jako pouhá nostalgie.

 
Monsieur Doumani - V kouři hudební inovace a radostného politikaření.

Může znít loutna tzouras jako rocková kytara? Kyperská tradice nabrat funky směr? A mohou se vážná témata šířit radostným tancem? Monsieur Doumani s úsměvem odpovídá: "Ano, samozřejmě!"

 
Na kometě s Králem Shabakou

Na jeho náhrobku by mohlo stát: toužil odletět do vesmíru, nakonec nás ale vzal sebou. Jeho rakety nesou názvy: The Comet is Coming, Shabaka and The Ancestor a Sons of Kemet. Kdo je vlastně Shabaka Hutchings? Muž skrývající víc témat, než se zdá.

 
Chris Eckman - Pokud hudba dokáže nakopnout, dodá vašemu poselství velkou sílu.

Jak jamování s Tuaregy navždy změní život západního hudebníka? Proč je nutné si v dnešním Istanbulu dávat pořádnýho bacha na pusu? A může v tamní autodílně vzniknout psychedelický tranz s bojovým statementem? A proč se majitelé německého labelu Glitterbeat kdysi zapřisáhli, že nebudou používat termín world music? S americkým kytaristou a producentem Chrisem Eckmanem, žijícím aktuálně v Lublani, odkud oceňovaný label na dálku řídí, bude řeč i o novém albu Bu Bir Ruya, natočeném se členy turecké skupiny Baba Zula.

 
Gaye Su Akyol & Çiğdem Aslan - Jeřáby a hologramy z Malé Asie

Mezi nejcennější žíly turecké hudby patří poloostrov Anatolie neboli Malá Asie, s tamními náboženskými a národnostními menšinami, včetně Kurdů, jejichž kulturu drželo Turecko dlouhá léta na indexu. Přímé i nepřímé vrysy Anatolie určují nádech nevšednosti i novým nahrávkám tureckých zpěvaček: zatímco do rockově vzdorovitého alba Gaye Su Akyol se promítly loňské turecké turbulentní události, Çiğdem Aslan kotví v o nic méně dramatických 20.letech minulého století, ve zlatých časech stylu rembetiko.

 
Afro Celt Sound System - Dekonolizace mysli a návrat ke zdroji

Při poslechu nového alba Source se neubráníme pocitu, ne-li přímo jistotě, že od Afro Celt Sound Systemu vedeným Simonem Emmersonem znovu posloucháme mistrovské dílo.

 
Jim Moray - Nová kapitola Maršála zvuků

Kdo je v anglickém folku brán za největšího rockera? Záleží na osobním vkusu, ankety ale mluví jasně: Jim Moray, šokující v roce 2003 debutem Sweet England a vyhlášeným manifestem: nacházet v tradičních písních to, na co před ním všichni zapomněli a obrazoborecky propojovat s rozmáchlým artrockem, k čemuž se před ním nikdo neodvážil. S novým albem Upcetera otevírá novou kapitolu: začaly ho zajímat kompoziční postupy Steve Reicha a Michaela Nymana; a portugalské fado, aby toho nebylo málo.

 
Kalàscima - Psychedelický exorcismus

Na Colours of Ostrava v loňském roce vystoupily dvě skupiny z jihoitalského regionu Salento - Canzoniere Grecanico Salentino a Nidi d'Arac - víme tedy, co si představit pod tancem pizzica a léčivým rituálem taranta. Nechme stranou jejich transovní nasazení, neboť se odvíjelo zcela podle očekávání. Zato u Kalàscimy bylo letos na Colours všechno jinak: disponuje totiž uměním naprostého rytmického masakru, zasazeného do elektroniky a psychedelie.

 
Předchozí Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12Další