Evropa
Tak jako punk vytrhnul rock z rukou intelektuálů a vrátil tvůrčí proces do garáží, nu-jazz proměnil v hromádky štěstí jiným vlivům nakloněné muzikanty sice tělem jazzmany, nicméně s duší Milese Davise blahé paměti. Patří k nim také norští Jaga Jazzist.
Nejzářivější balkánská kapela současnosti, to je bez debat. Vyplývá to i z anket nejlepších nahrávek world music za uplynulý rok: album Ghetto Blasters považují odborníci za jedno z nejzdařilejších na světě.
Polská hudební scéna se nám za bolševických dob stala v lecčems předmětem obdivu a zbožných přání. Čas trhl oponou, rozdíly se smazaly, ale čeští klezmeři závidí dál: na krakovské trio Kroke - dráždivý klon Chopina, Czesława Niemena a The Klezmatics - zkrátka nemají. Ale to se netýká pouze nás. Kroke už osmnáct let bodují po celém světě a ten si klade pořád jednu a tu samou otázku: co všechno se ještě skrývá v hudbě z krakovské židovské čtvrti Kazimerz.
Není snadné si představit, že by u nás někdo na pomyslném tribute Fanoše Mikuleckého spojil dohromady Midi Lidi, Katapult, Hypnotix, Martina Hrbáče, Feng-Jün Song a Terne Čhave s Vlastou Třešňákem. Vybalancoval jejich vyjímečnost do sebejistého tvaru; alba na němž by dejme tomu Amit Chatterjee zpíval V širém poli studánečka. To nemá nic společného s urputnou mermomocností cpát někam exotiku, spíš s úvahou o cizincích mezi námi a v nás.
Pravděpodobně nejuhrančivější romská zpěvačka současnosti. „Vy snad máte hlas naplněný héliem,“ vyhrkl na ní Peter Gabriel po prvním setkání a ihned ji pozval na svůj legendární festival WOMAD.
Pár měsíců na to co vydala krásné album Frozen Roses zemřela. Má to nějakou souvislost s tím, že na něho zařadila maďarský sebevražedný song Gloomy Sunday? Ne, Ljiljana Buttler podlehla 26. dubna rakovině, do posledních chvil chtěla žít a tu legendami opředenou skladbu proslavila Billie Holiday k níž Ljiljanu všichni přirovnávali.
Paddy Moloney a Ry Cooder mají rádi zasuté příběhy a tenhle je obzvlášť silný: zrod a masakrizace praporu Sv. Patrika. Historiky pro jistotu opomíjená epizoda z mexicko-americké války oba přivedla k hlubokému záseku do mexické hudby. San Patricio proto připomíná tikající bombu: když spolu tihle dva vizionáři před čtrnácti lety natočili album Santiago, svět okamžitě upřel pozornost na neznámou hudbu ze španělské Galicie a následně se přes něho převalila vlna Buena Vista Social Club z níž Ostrov svobody těží dodnes.
Hypotetiční studenti Milese Davise, Moondoga, Oregonu a Steve Reicha intuitivně napojení na Debussyho impresionismus a Afriku, kde koncertovali s anglickým folkovým houslistou Sethem Lakemanem.
Už bylo na čase zadrápat cihlou na víko od popelnice. Židovský klezmer až příliš připomínal bezstarostný tanec do samého rána. Malebnou krajinu z obrazů Josefa Lady plnou kýčovitých kostelíčků. Před čtyřmi lety jakoby z jednoho takového, pravda kanadského, vykoukl Geoff Berner, napůl po waitsovsku řvoucí, napůl kvílící opilý rabín s akordeonem a návodem, jak přežít nekonečné slavnostní kecy na křesťanské svatbě: „Ožerte malé děti.“
Arménská legenda vypravuje, že když Bůh přiděloval lidem místa k žití, obrátil se na Arménce se slovy:“Promiňte, na vás zbyla už jen tahle hromada kamení“.
