World Music - Malý průvodce světem world music

Předchozí Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8Další
Geoffrey Oryema - Africký Odysseus

Ugandského písničkáře Geoffrey Oryemu mnozí přirovnávají k bájnému řeckému hrdinovi Odysseovi. Má to svou symboliku: oba si v životě užili své. A přestože Oryema nemusel bojovat s Kyklopy a nechávat se před Sirénami přivazovat ke stěžni, o holý život se v jednu chvíli rval se stejnou urputností jako achajský vojevůdce. Nicméně zatímco tomu Bohové přece jenom umožnili návrat domů, Oryemovo putování vlastně trvá dodnes. Už celých šestadvacet let, protože na mou otázku, kdy naposled navštívil rodnou Ugandu, mi před koncertem na Colours Of Ostrava 2003 dost rezolutně odpověděl:"Nikdy!".

 
Salif Keita - Tanec na rozloučenou?

Mali, donedávna vzor západoafrické demokracie, je v rozkladu, na severu země dokonce hrozí muzikantům smrt a Salif Keita zve s Philippem Cohen-Solalem z Gotan Project na taneční parket. Zbláznili se? Připadají si jako kapela na potápějícím se Titaniku? Ne, album Talé natočili v loňském roce a sebemenší tušení k jaké katastrofě se schyluje neměli ani hosté: Bobby McFerrin, Esmeralda Spalding nebo Manu Dibango.

 
Mory Kante - Maličký velikán z Lafiabougou

„Yeke Yeke má svůj původ v dávné tradici, která se u nás na vesnicích stále dodržuje. Když mladí lidé dosáhnou svatebního věku, začínají mezi sebou flirtovat prostřednictvím svých písniček a tanců. A těch existuje spousta a Yeke Yeke je jednou z nich. Představuje zvolání, vydávané mladými ženami, když tancují. Jde o jejich způsob, jak vyjádřit svůj zájem,“říká o svém životním hitu Mory Kante.

 
El Gusto - Sejdeme se v Marseille

Analogie s Buena Vistou je na místě: tak jako si po dlouhých desetiletích padli do náruče kubánští muzikanští důchodci, totéž se událo nedávno v Alžíru.

 
Youssou N´Dour, rapeři a presidentské volby v Senegalu

Zpěvák Youssou N´Dour se chystá dobýt senegalský Hrad. Mediálně vděčná zpráva o dalším osvíceném umělci vstupujícím do politiky se v lednu bleskově šířila světem. Šéfredaktor Ondřej Bezr mě tehdy požádal, abych o tom do magazínu UNI něco napsal. Odmítl jsem s tím, že bude rozumnější počkat jak volby dopadnou. Tím posledním o co v nich totiž šlo, bylo N´Dourovo vysoce nepravděpodobné vítězství.

 
The Touré-Raichel Collective: Romantismus v pouštním blues

Tak to tu snad ještě nebylo: klavír znějící jako západoafrická kora. Ale vydržte, tak zle nebude. To se jenom izraelský popový hitmaker Idan Raichel ve chvění strun akustické kytary Vieux Farka Tourého z Mali dočista ztratil a jeho prsty si na klaviatuře začaly žít vlastní život.

 
Jagwa Music - Let jaguarem se zavařeným mozkem

Hip hop, stěžejní hudba Tanzánie, patřil až do poloviny 90. let mládeži z elitních a středních vrstev. S plakátem Tupaca Shakura na stěně a vytuněným aparátem. Na předměstí metropole Dar es Sallam si proto chudina vymyslela lacinější verzi: mchirika.

 
Orchestre Poly-Rythmo:  Kmotři beninské hudby nevyvolávají pouze vzpomínky

Další západoafrická hudební saň vylezla nedávno po desetiletí ze sluje a objevila se vůbec kdy poprvé na evropských podiích. Vylákala ji z ní francouzská novinářka Elodie Maillot za přispění skupiny Franz Ferdinand a reedice starých nahrávek. Tedy tak nějak ve zkratce a za důrazného upozornění: bez kouzel vooodoo. I když kdo ví jak to vlastně bylo. “Oni tvrdí, že na mě uvalili kouzlo a já něco opravdu cítila, takže to možná nebude ani tak moje zásluha,“ říká Maillot.

 
Hugh Masekela - Na svět jsem přišel nahý a hudbu dostal darem

Na jednom koncertě prý zatroubil a pak se chrapláckým hlasem dotázal kamaráda Luise Armstronga na nebesích: co ty nato? Kdepak odpovědi, té se samozřejmě nedočkal, nicméně publikum zařičelo pochopením. Příběh o tom, jak Satchmo poslal do Afriky šestnáctiletému klukovi jednu ze svých trumpet vešel do dějin. Tam ostatně patří i největší žijící africký jazzman Hugh Masekela, který se v České republice poprvé představí na festivale Colours of Ostrava.

 
Rango - Tranz súdánských otroků

Je to zvláštní pocit dívat se na jeden ze dvou exemplářů dřevěného xylofonu na světě, zvlášť když ho rozeznívá poslední žijící hráč. Názvy pro hudební styl a nástroj jsou totožné: rango. A oba mají na kahánku. Manažér stejnojmenné egyptské skupiny na festivale v německém Rudolstadtu vysvětlil proč k tomu došlo: motá se kolem nich totiž až příliš mnoho duchů a magie.

 
Předchozí Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8Další