Afrika
Nové album Renascence legendární malijské zpěvačky budí obdiv, přináší nezměrnou radost z jejího návratu a zároveň jistou přitažlivost nadpřirozených kouzel.
Jak Princemu a Purple Rain v Sahelu chyběla barva. Mobilní telefony jako nahrávací studia, uložiště a obchody v jednom. Pouliční elektro party Balani show pod dohledem rodičů. Americký producent Christopher Kirkley na svém labelu Sahel Sounds zachycuje a zprostředkovává aktuální západoafrické DIY hudební dění vzdálené všemu, co jsme dosud z Mali nebo Sahelu slyšeli.
Konžští vozíčkáři Staff Benda Bilili nejprve svět dojali a následně manicky roztančili. Pohádce ale zazvonila po šesti letech hrana: část skupiny podlehla falešnému vábení peněz a zbylo z ní smutné torzo. Vyjma leadrů Coco Ngambaliho a Theo Nzonza: ti se v nové elektrofuturistické sestavě Mbongwana Star právě chystají k výpravě na měsíc. Letí s nimi Kongo Astronaut a irský producent Doctor L.
Na obalu nedávno vyšlého dvojalba připomínají spíš hippie kapelu ze sanfranciského Hight Ahsbury než z Afriky. Příznačný signál k pochopení odlišnosti malijského orchestru, představující během let 1970 - 1985 nejprogresivnější spojku mezi griotskou tradicí a rodící se moderní západoafrickou hudbou, kterou s hlasem a Salifa Keity pomáhal definovat.
Mauritánská islámská republika pozornost světových médií nepřitahuje, což je s hledem na výbušné prostředí Sahelu jenom dobře. Zato hudební fanoušci se k zemi upírají: respektované zpěvačky Malouma a Noura Mint Seymali totiž po dlouhé odmlce vydaly nová alba. Dobrá příležitost seznámit se s moderní mauritánskou hudbou.
Tranzovní obřadní hudba z marocké vesnice Jajouka má už delší dobu na kahánku. Vyvolení hráči vymírají, mladá generace odmítá podstoupit náročný proces výuky a tak Bachir Attar, dědičný vůdce Master Musicians of Jajouka, vyhledává léta pomoc mezi západní avantgardní a jazzovou smetánkou. Zaplést se do tak fascinujícího, z pohanských časů pramenícího příběhu s možností zahrát si se "čtyři tisíce let starou rock´n´rollovou kapelou" mu odmítne málokdo.
I jedenáct let po smrti zůstává průkopnický skotský technofolkař Martyn Bennett středem zájmu.
Spousta západních hudebníků a producentů se bez špetky pokory a tušení co je za nimi čeká, pokoušela v minulosti vlámat do afrických dveří. Takže bezúspěšně. Přihodilo se to kdysi také alternativním rockerům Dirtmusic, což dnes upřímně doznávají. Letošní reparát se jim ale povedl: album Troubles natočené s malijskými hudebníky a zpěváky v hlavním městě Bamako patří mezi nejvydařenější afro-západní fúze poslední doby.
Zasloužený úspěch nové alba Beatiful Africa a role důležité komentátorky dění v Mali přivedly zpěvačku Rokii Traoré letos na podia největších evropských festivalů. Patřil mezi ně také Colours of Ostrava, kde se její vystoupení zaslouženě zařadilo mezi vrcholy. Při té příležitosti magazínu Harmonie poskytla rozhovor.
Je-li primární ideou západních muzikantů proklamovat v Africe "kulturní bratření a překlenovat rozdíly", téměř vždycky z toho kouká hudební malér. Londýňané a Keňané tvořící Owiny Sigoma Band se žádným populismem nezaštiťují a svůj cíl neskrývají: nepřepjaté zaměření na dancefloor. Představují navíc těžký úder do spánku všem skeptikům afro-západní elektro taneční fúze.
