Lakou Mizik - Haiti, New Orleans a hudba vynořená z ulic
08.11.2020 | Ve výročních anketách uplynulého roku hodně zaujalo rozpustile taneční album HaitiaNola s ambici propojit neworleánský Mardi Gras s haitským Kanevalem, což je sice také hýřivý karneval, nicméně s daleko podvratnějším podtextem. Haitská skupina Lakou Mizik navíc sbírá body za exkluzivní hosty a nemělo by překvapit, když mezi nimi najdeme Régine Chassagne z kanadských Arcade Fire nebo americkou písničkářku Leylu McCalla - vždyť jejich rodiče pocházejí z Haiti, ostrova propojeného s dějinami a kulturou New Orleans přes dvě stě let. Více zde >>
Královně samby Elze Soares se přezdívá brazilská Tina Turner. Na fotografiích ji to už, řečeno kulantně, moc nesluší: národní hudební ikona v obří fialové afroparuce totiž nesnáší vrásky, zato věří plastickým chirurgům. Nevěnujte tomu pozornost, s albem The Woman at the End of the World vás tahle osmdesátiletá dáma zarazí do země jako Superman barák.
Americká písničkářka Alynda Lee Segarra strávila většinu života na útěku: a to doslova, když tři roky načerno křižovala Spojené státy ve vlacích, ale hlavně od svého portorikánského původu, za něhož se styděla. Z rebelující newyorské punkery přešla ke country a blues, přesto se v jejích rozskřípaných písních dalo napětí vždycky krájet. Zpívala o drogách, rasovém násilí, queer tématech, vyprázdněných vztazích, femiminismu a diskriminaci žen. S nástupem Trumpa a blížící se třicítkou, přišel radikální obrat: vrátila se do Bronxu, mezi Nuyorican, jak se přezdívá portorikánsko-newyorské komunitě a natočila koncepční rockové album The Navigator. Sugestivní osobní a politický manifest a velkou senzaci roku 2017. S heslem americké spisovatelky a aktivistky Audre Lorde, že mlčení nás před ničím neuchrání, přijíždí Lee Seggara s Hurray for the Riff Raff na festival Colours of Ostrava možná v pravý čas.
Chceme se s lidmi dělit o hudbu, která je může pozvednout a zároveň donutit klást si otázky.
„Hudba mění tuto zemi. To co dnes večer sledujete na podiu, je budoucnost," prohlásil operní zpěvák a klavírista z indiánského národa Wolastoq během přebírání nejvyšší kanadské hudební ceny Polaris za album Wolastoqiyik Lintuwakonawa (Our Maliseets Songs). Jednalo se o akt hrdosti a tísnivostí zároveň: těch, kteří plynule mluví jazykem wolastoq totiž napočítáte sotva stovku. Album nesleduje pouze linku „zanikne-li jazyk, zanikne národ": je opravdu druhem oslavy toho co přijde; vlastně už přišlo: Jeremy Dutcher je už třetím z původních obyvatel Kanady oceněný Polaris. Před ním porotce uchvátila zpěvačka Buffy Sainte-Marie z národa Cree a Inuitka Tanya Tagaq.
Třiasedmdesátiletá Golda Rovinská na albu Yiddish Glory: The Lost Songs of World War II. lamentuje nad hrůzostrašným obrazem Babího Jaru, rokle nedaleko Kyjeva, kde Němci za dva dny zastřelili třicet tři tisíce Židů a šestnáctiletý student popisuje zánik židovské populace v ukrajinském Tulčynu. Končí doufáním: „O našem utrpení a smutku se brzy dozví celý svět.“ Smůla: ten z rozhodnutí komunistů takového práva pozbyl. Podle kanadské historičky Anny Shternshis tak máme s albem možnost poprvé slyšet hlasy sovětských Židů, o kterých jsme se domnívali, že je Hitler se Stalinem navždy umlčeli.
Dost není pro inuitskou zpěvačku z nejsevernějšího kanadského regionu Nunavut nikdy dost a není od věci její hudbu nazývat uměleckou disciplínou, vždyť se jedná o jedinou svého druhu na světě. Potvrzeno novým albem Retribution.
Exotická hudba z Moravy, to je v region v České republice, dodávají pro jistotu zahraniční recenzenti alba The Book of Transfigurations. Pravda je taková, že za exotickou ji v podání americké skupiny Dálava zaručeně považují také na Moravě, když ne rovnou po celé zemi.
Americká skupina Hurray for the Riff Raff je alter ego Alyndy Lee Segarra. Všechna její předešlá alba stála za to, žádné z nich se však nevyrovná novince Navigator: osobnímu i hudebnímu návratu portorikánské písničkářky ke svým kořenům. Přehodnocení dosavadního života spojila Segarra nejen s hledáním vlastní identity, pokouší se také orientovat v Americe vedené Donaldem Trumpem. Všechny "básníky umírající na nemoc z ticha" tudíž vyzývá: "Pojďme s tím sakra něco udělat."
Nejvyšší ocenění veletrhu Womex převzala v poutním španělském městě Santiago de Compostela šestasedmdesátiletá zpěvačka Calypso Rose z Tobago.