Tanya Tagaq - Mírumilovná žena cloumaná vztekem a zlobou
08.11.2017 | Dost není pro inuitskou zpěvačku z nejsevernějšího kanadského regionu Nunavut nikdy dost a není od věci její hudbu nazývat uměleckou disciplínou, vždyť se jedná o jedinou svého druhu na světě. Potvrzeno novým albem Retribution.
S osobním vnímáním Tanyi se to nevylučuje. Ne každý dokáže napoprvé její nelidský, až zvířecí projev přijmout v kolonkách běžné západní hudby a je pochopitelné, že se najdou posluchači, kteří zpěvačku nevydýchají ani na několikátý pokus, když ji rovnou neoznačí za šílence. "Moje hudba není o dobrovolnosti, jedná se o chemickou reakci na zvuk, bez možnosti se ovládat. Sledovala jsem záznam svého představení a sama těžko chápala co vidím a málem dostal strach. Nedivím se, že spoustu lidí děsím," chápavě uznala rozpoložení některých posluchačů.
Ti, co si dají tu práci se zjištěním proč takovým způsobem zpívá, s čímž pevně souvisí i to čem zpívá, se doberou komplexního obrazu inuitské umělecké aktivistky a možná se hned napoprvé a navždy zbaví potřeby ji s kýmkoliv srovnávat. Snad jen samu se sebou, rozuměj, album od alba. S novinkou Retribution se Tanya Tagaq nejenže neskrývá, jak hodně je naštvaná, odhodila také veškeré hudební zábrany, způsobem ber nebo nech být. "Považuji se za mírumilovnou ženu, zároveň se mnou ale cloumá vztek a zloba," vysvětlila zpěvačka své vnitřní rozpory.
Maluje obraz světa v krizi, těsně před zkázou. Ostře se vyjadřuje ke změně klimatu, varuje před hrozící ekologickou katastrofou a drastickému ničení přírody. "Vztek matky Země roste, odplata bude rychlá. Zničili jsme její půdu, vysáli její sladkou černou krev," zpívá Tanya Tagaq.
Drsně se opírá i do vztahu majoritní společnosti k Inuitům a jejich právům na půdu a kulturu, zahrnující lov tuleňů, hlavního zdroje jejich obživy. "Je to děsivý pocit, jakoby nás někdo lovil. Já a moje dcery máme čtyřikrát větší pravděpodobnost, že budeme v této zemi zavražděni," uvedla Tanya už před lety. Bezvýsledně, takže na albu znovu připomíná bezmála půl tisícovky zavražděných, znásilněných a ztracených inuitských žen a požaduje důsledné vyšetření všech případů.
U Tanyi Tagaq můžeme hovořit o totální vokální improvizaci. Jedná se vlastně o součást tradiční inuitské hry katajjaq, jakéhosi souboje, kdy inuitské ženy už staletí nahrazují zbraně hrdelním zpěvem. Stojí proti sobě, tváří v tvář, drží se za ramena a vydávají neuvěřitelné zvuky, sípají jako divoké husy, vymýšlejí si slova, zpívají, snaží se jedna druhou trumfnout v nápaditosti do chvíle než se jedna z nich vydá ze všech sil, ztratí ve zvukovém koloritu nebo úlevně rozesměje - a tím prohraje. Tanya Tagag musí zastoupit obě; o to víc zní neuvěřitelněji, především v souvislosti s inovačním přístupem k tradici k jakému se nikdo před neodvážil.
Na albu Retribution inuitské umění Tanya konfrontuje s tradicí hrdelního zpěvu z rusko-mongolské Tuvi, reprezentovanou fenomenálním zpěvákem Radiem Tyulyushem, bývalým členem skupin Yat-Kha a Huun-Huur-Tu.
Natáčení proběhlo jako obvykle znovu převážně ve formě studiové improvizace pod vedením věrného houslisty Jesse Zubota a skladby zahrnují terénní nahrávky zpěvaččina otce, hostujícího kanadského rapera Shada, sbor Element Quire a hlas inuitského zpěváka Rubena Komangapika.
"Pocházím z experimentálního improvizačního prostředí, zároveň jsem posedlá hardcore popem a moderními zvuky. Ráda věci rozbíjím a hned dávám dohromady a přitom hledám nové hudební vyjádření," řekla Tanya Tagaq k albu Retribution, zakončeném svéráznou verzí skladby Rape Me od skupiny Nirvana.
Foto: Yvett Stránská
Jiří Moravčík
