Hurray for the Riff Raff - Tahle země je stejně tak vaše jako jejich.
04.07.2017 | Americká skupina Hurray for the Riff Raff je alter ego Alyndy Lee Segarra. Všechna její předešlá alba stála za to, žádné z nich se však nevyrovná novince Navigator: osobnímu i hudebnímu návratu portorikánské písničkářky ke svým kořenům. Přehodnocení dosavadního života spojila Segarra nejen s hledáním vlastní identity, pokouší se také orientovat v Americe vedené Donaldem Trumpem. Všechny "básníky umírající na nemoc z ticha" tudíž vyzývá: "Pojďme s tím sakra něco udělat."
Naléhavě nekřičí poprvé. "Zastřelte mě a tělo hoďte do řeky, ať si má svět o čem zpívat," zpívala Segarra na předchozím albu Small Town Heroes ve skladbě The Body Electric, hymnicky vyhrocenou obžalobou útlaku a diskriminace žen, lidí jiné barvy kůže a LGBTQ komunit, považované vlivnou americkou stanicí National Public Radio za politický folksong roku 2014.
Vzpurné teenagerské mládí strávila v newyorském Bronxu v dobře situované strýcově rodině, umanutě rozhodnutá vystoupit z portorikánského stínu. Punková stanoviska v sedmnácti letech vyměnila za romantický obdiv k hobos a Woodie Guthriemu: zapomněla na školu a tři roky křižovala s tuláky načerno v nákladních vlacích po Státech, aby po zavraždění kamaráda skončila v New Orleans. „Vůbec jsem netušila co si počít s životem a skládání písniček mě pomohlo v sobě udusit chaos,“ poznamenala Alynda k proměně drsné městské punkerky v Jižanku hrající country blues protkané cajunem a rockabilly.
Za alba Young Blood Blues a Look Out Mama sklidila uznání, nepropadla ani se sbírkou coverů My Dearest Darkest Neighbor a dokonce skončila v Nashvillu. Dobový tisk ji chválil: evokovala představy o ztracené Americe a zosobňovala generaci oceňující "skutečnou americkou hudbu". Portorikánství šlo stranou. Zlomilo se to s albem Small Town Heroes: vystřízlivělá ("proboha, vždyť já sem nepatřím") se vrátila se do Bronxu, mezi Nuyorican, jak se přezdívá portorikánsko-newyorské komunitě. Hledat vlastní kořeny: s nasazením připomínající Patti Smith v době Rock N Roll Nigger.
Zpěvaččin restart se odvíjí od několika zlomových okamžiků. U té posloupnosti se podržte: od studia radikálního portorikánského hnutí Young Lords, bojující v 60. letech v New Yorku za práva Latinos, přešla Alynda k básním Julie de Burgos, Pedro Pietriho a přednáškám Toni Morrison; ohromila jí transgender aktivistka Sylvia Rivera a když si poprvé v životě pustila Bowieho Ziggy Stardusta, vše se jí slilo do koncepčního alba Navigator.
Fiktivní příběh portorikánské dívky Navita Milagros Negrón nese všechny rysy autobiografie. Navita se stydí za portorikánský původ, děsí ji rasismus a ponižuje společenské odstrkování. Navštěva čarodějnice vede k padesátileté hibernaci: problémy prý mezitím určitě zmizí. Nevyšlo to: gentrifikace proměnila její chudou newyorskou čtvrť k nepoznání; nikoho tu už nezná, Portorikánce vystřídali zbohatlíci a Navita si s hrůzou uvědomuje, o co všechno přišla. Rozhodne se proto najít bývalé sousedy a přátele, ujasnit si svou společenskou a rasovou identitu a naplno se ponořit do koloritu rodné kultury. Alynda je pak jejím hlasem, i mluvčím outsiderů všeho druhu. Navigátorem podobně vykořenených Američanek: "Tahle země je stejně tak vaše jako jejich. Nenechte si vnutit přesvědčení že když jste příliš hnědé, odlišné a ke všemu ještě chytré, máte mínus."
V minulosti pokládala na svůj hudební oltař Beatles, Clash, Johnny Cashe a Townes Van Zandta, dnes Ninu Simone, hvězdného salsa zpěváka Héctora a rytmické hudební styly bomba a plena z Portorika, což je pro Alyndu co o salse předtím nechtěl ani slyšet zásadní obrat. Nicméně: přes všechny latinos vklady albu dominuje elektrická kytara, klávesy rock, gospel a doo-wop. Že v čase vzpoury není pro akustické country blues místo pochopil i koproducent Paul Butler (Michael Kiwanuka, Devendra Banhart) a výrazných změn doznalo i složení Hurray for the Riff Raff.
"Můžete si vzít můj život, domov mi ale nechte," zpívá Alynda ve skladbě Rican Beach a dotýká se hned dvou ožehavých ekologických témat: protestů proti skládce uhelného odpadu na portorikánském ostrově Peñuelas a výstavbě plynovodu na posvátných místech indiánského kmene Siouxů v Severní Dakotě.
Název magazínu Pa'lante (Kupředu), hlásné trouby Young Lords a Hnutí Nuyorican založeném Pedro Pietrim, převzala Alynda jako svébytné gesto odporu a když do postupně gradující skladby vložila Pietriho recitaci politické básně Puerto Rican Obituary, zrodilo se "gigantické fuck you všem, co zpochybňují její bolest", překlopené do triumfálního oslavy portorikánského dědictví.
Jiří Moravčík
