Do Náměště se jezdí na interaktivní prázdniny: přes den výtvarné dílny, workshopy a přednášky, navečer koncerty, vyžadující přece jenom větší pozornost než je na většině podobných festivalů běžné. Partnerem je vám v Náměšti nejen silná, pečlivě promyšlená dramaturgie, ale i vstřícné prostředí a atmosféra malého města, vzdorujícího už z podstaty masové unifikovanosti - lidské i umělecké.
Počasí jako na objednávku a vytříbená dramaturgie přilákaly během čtyřech dnů do durynského Rudolstadtu přes pětaosmdesát tisíc návštěvníků. Doslova opulentní program ale nezakrývá dutá místa, naopak, je důvodné podezření, že pokud by to kapacita malého města dovolila, organizátoři by se rozmáchli ještě víc. V "roots, folk and world" je podle nich totiž navzdory skeptikům stále co objevovat.
Po severské fujavici v dánské Kodani najednou teplý mořský vánek babího léta a tričko ještě ve tři ráno, no uznejte, kdo by to nebral. Veletrh world music Womex se totiž – byť pouze na jeden rok – přesunul do řeckého přístavu Thessaloniki, po našem Soluň. Potkali jsme tu několik známých kapel, dokonce i těch, co u nás koncertovaly docela nedávno, nicméně - a jako mnohokrát předtím – jádro programu sestaveném porotou Sedmi samurajů tvořila především hudba o níž jsme měli pouze mlhavé povědomí. A nebo vůbec žádné. Právě proto se ale na Womex každoročně sjíždějí delegáti: letos bezmála dva a půl tisíc z devadesáti zemí světa.
„Je mi s podivem, že už dávno nejezdí do Náměště nad Oslavou plné autobusy hudbymilovných návštěvníků,“ napsala ve své recenzi Anna Mašátová. To je určitě milé přání směrem k malému festivalu na Vysočině. Ale kontraproduktivní: pokud by se tak stalo, pozbyl by ráz takřka rodinného setkání, což je jeho nejcennější deviza.
Hektické časy s potřebou stihnout co nejvíc pominuly, ale dát si v Rudolstadtu lážo plážo zkrátka nejde. Jeden z největších evropských festivalů world music v Evropě z vás totiž udělá svého otroka i kdybyste se bránili sebevíc. Může za to nebývale pestrý a objevitelský program: důvod proč branami festivalu letos během čtyřech dnů prošlo 85 tisíc návštěvníků.
Malý, ale náš, říkají si v Náměšti nad Oslavou o svém festivale. Obyvatelé městečka na Vysočině jsou na něho právem hrdí a je obdivuhodné, jak si ho za nebývalé podpory starosty Vladimíra Měrky doslova hýčkají, obzvlášť když Folkové prázdniny představují navzdory svému názvu dost neobvyklou akci: vytříbenou přehlídku hudby z oblasti world music. S přidanou hodnotou: slyšenou v Čechách poprvé.
Durynské město Rudolstadt představuje poutní místo vyznavačů roots, folk and world music, jak srozumitelně praví podtitul festivalu. Před většinou podobných akcí si přitom udržuje primát: uslyšíte tady unikátní hudbu, na kterou snad nikde jinde v Evropě nenarazíte.
Objednané počasí, stálý počet věrných návštěvníků, vychytaný doprovodný program pro děti i dospělé a skvělá dramaturgie pátrající v hlubinách neznáma. Letošní Respect se díky tomu bez přehánění zařadil mezi absolutní top dosavadních čtrnácti ročníků.
WOMEX.Neustále se na něj ve svých článcích odvolávám, takže je na čase podivný název konečně důkladněji rozklíčovat. Co vlastně znamená? World Music Expo – největší světový veletrh world music.
Pokud něčím začít, tak gratulací. Velkou a upřímnou. Pětadvacet let sice není bůhvíjaká doba, jiné festivaly v Evropě trvají třeba i šedesát let, na domácí poměry ale dovoluje Folkovým prázdninám zadout oslavné fanfáry. Takových festivalů, na nichž se snoubí objevitelská dramaturgie s rodinnou atmosférou, jakoby jste týden bydleli u někoho v obýváku, totiž u nás moc nemáme. Vlastně žádný podobný.
