World Music - Malý průvodce světem world music

Ročník:   festival:
Předchozí Strana: 1 2 3 4 5Další
Ode všeho trochu a bez překvapení

První co tu našince překvapilo, že nikam netrefil. Jakoby se tu ocitl poprvé a ne už po deváté. Organizátoři totiž vyslyšeli přání návštěvníků, změnili vchody a kdysi rozlehlý festivalový areál „scukli“ ke středu. Dvě největší scény se tak ocitly hned vedle sebe a tím odpadly úmorné přesuny, zvlášť pro ty, kteří chtějí stihnout alespoň od každého kousek. Novináři pak nemuseli backtage ani opustit; stačilo se vydat napravo nebo nalevo. To nás hřálo, méně už fakt, že podobně jako na Africa Festivalu, v Rudolstadtu nebo jinde programová nabídka neskýtala taková překvapení jako v minulosti. Tedy jak se to vezme: co se týká nové folkové vlny z Anglie, dostal se nám jí vrchovatě.

 
Průlom africké hudby na Colours of Ostrava

Organizací, nabídkou ani dnes už zcela běžným doprovodným programem se festival Colours of Ostrava od podobných evropských akcí neliší. Navíc jinde osvědčený multižánrový mustr je dán a tak proč se ho bláhově pokoušet měnit. Jakkoliv je festival prezentován coby největší tuzemská přehlídka world music, o čemž, alespoň co do počtu učinkujících nikdo nepochybuje, tlačit v Čechách v tomhle směru ještě víc na pilu by se nemuselo vyplatit.

 
Malinko stárnoucí Africa Festival

Od roku 1998, kdy se na Africa Festivalu smělo naposled divoce kempovat uvnitř areálu v blízké pospolitosti s muzikanty a trhovci, zkrátka od časů, kdy pár metrů od vašeho spacáku macaté černošky v obrovských hrncích vařily nepopsatelně a lákavě vonící jídla a zvaly vás na ochutnávku, proteklo Mohanem spousta vody. A leccos se přitom změnilo.

 
Od amazonských árií k dekadentním písním

Letos dorazily na rudolstadtský Heidecksburg dvě legendární megahvězdy: irští The Chieftains a anglická zpěvačka Marianne Faithfull. Publikum si je nenechalo ujít, šlo na jistotu a nádvoří praskalo ve švech. Podstatná část námi navštívených koncertů měla však často odlišný scénář: zpočátku pod pódiem postávali pouze desítky lidí, přilákáni nevšedním uměním daleko méně známějších muzikantů, aby se zanedlouho rozrostli do početného davu, kroutíc přitom hlavami, co a na co všechno lze dnes vlastně zahrát. Letošní Rudolstad, kdy za Magický nástroj vybrali organizátoři elektrickou kytaru a za zemi Brazílii, zkrátka daleko víc než jindy představoval objevné dobrodružství.

 
Příležitost splnit si svůj sen

Rudolstatd byl odjakživa vedle WOMEXU a WOMADU vnímán coby brána, skrze níž procházela do střední Evropy hodně exotická hudba. Mimotrendní, organizátory podchycená v zárodku, často o chloupek dřív, než jinde. Ovšem stejně tak, jako si Rudolstadt potrpí na obskurní záležitosti, lze v jeho programu občas nalézt i mainstream, patřící evidentně spíš na jiné akce. Jako například letošní "sonderkonzert" s poprockovou divou Heater Nova - ve srovnání se zbytkem programu, jasná úlitba mnoha generačnímu publiku. Řekněme neurážející rozehřívací kolo. Nebo také: proč by ne, trocha bezstarostného bigbítového tance v předvečer hodů neuškodí.

 
Ani omylem prosetá Afrika

"Afrika začíná být prosetá," prohlásil jeden můj přítel při pohledu na program. Měl tím na mysli opakovanou návštěvu osvědčených hvězd : Miriam Makeba, Habib Koité, Lucky Dube. A patrně i informace z jiných prestižních evropských afrických přehlídek, kde se to novými jmény také zrovna dvakrát nehemžilo. Nicméně lze z toho cokoliv vyvozovat, natož být tak rezolutní? Ani omylem.

 
Víkend protančený mezi svými

„Trvalo nám to devětadvacet let, než jsme se dostali tam, kde jsme. A rok co rok musíme řešit nové a nové problémy. Nezapomínejte, že s každou novou návštěvnickou generací vstupují na scénu jinak vyhraněné zájmy a požadavky a jestliže si náš festival chce udržet pověst jakou má, nemůžeme před nimi zavírat oči, musíme na ně umět reagovat,“ řekl nám tiskový šéf festivalu Piet Lesage.

 
Předchozí Strana: 1 2 3 4 5Další