Na kometě s Králem Shabakou
19.01.2020 | Na jeho náhrobku by mohlo stát: toužil odletět do vesmíru, nakonec nás ale vzal sebou. Jeho rakety nesou názvy: The Comet is Coming, Shabaka and The Ancestor a Sons of Kemet. Kdo je vlastně Shabaka Hutchings? Muž skrývající víc témat, než se zdá.
Odvážná myšlenka, přesto naplněná: multikulturní Londýn jako centrum jazzové revoluce. Nové hudby bez zbytečných předsudků k žánrovým hranicím připomínající invazi liberálního smýšlení o řádu světa; hudby mluvící o tom co se odehrává tady a teď s potenciálem naplnit taneční parket a zapálit v nás oheň psychedelické intenzity. V mnoha ohledech se jedná o zlomový okamžik zasazený do současného britského politicko-společenského kontextu s jasným leadrem: Shabakou Hutchingsem.
Klasický britský jazz prý poslední dobou nenabízel skoro žádný důvod všeho nechat a vydat se na koncert za dobrodružstvím. Zasloužilí jazzmani se pak jen těžko mohli divit, když se od nich mladá, převážně černošská generace odstřihla. A utvrzelé ubezpečování o exkluzivitě amerického jazzu, všechna ta až direktivní umělecká kritéria s nastavenými hranicemi novátorství, ji hlavně začala lézt na nervy. Renesanční aktivismus přešel v přesvědčení, že to poslední po čem britští jazzmani touží, je obehrávání standardů. Přemýšlejí o jazzu jako o příležitosti uplatnit své kulturní zázemí, do něhož vsazují hip hop, grime, dub, punk, afrobeat, afrofuturistickou kosmologii Sun Ra, karibské styly calypso nebo soca a co chvíli mluví o Alice Coltrane. Nebo o politice: v tomhle směru se nový britský jazz oproti minulosti přihlásil k aktuálnímu dění - jedno jestli doma nebo ve světě - dost radikálně.
Za svou moc vděčí britská rebelie převážně kosmopolitnímu Londýnu; s očividnou příčinou: probíhá stranou oficiálních center na nezávislé klubové scéně, vedou ji potomci karibských přistěhovalců první a druhé generace Windrush prošlí universitami a výchovnými programy komunitní platformy Tomorrow's Warriors, zaměřené na afro-karibskou diasporu. Do rauše vzájemné tvůrčí spolupráce rebelii přivádí také inovativní koncertní dramaturgie Church of Sound ve východolondýnském kostele St. James nebo projektové centrum Jazz re:freshed, jehož výzva zní jao bouchnutí do stolu: napadnout elitářství a předsudky panující v jazzové komunitě a podpořit různorodý, barevný, expresivní, kreativní a cenově dostupný jazz určený obyčejným lidem. Už se proto nebavíme o hudbě pro vyvolené a snoby, londýnský jazz v sobě nese až punkovou vzpurnost a znovu, jako v minulosti, velí, hlavně mladým, vstát během koncertů ze židlí a zamířit na taneční parket, rozdováděný i dýdžeji. A v neposlední řadě: nezpochybnitelnou vahou své osobnosti se za britské jazzmany postavil Gilles Peterson se svým labelem Brownswood Recordings. Nejprve vydal kompilační a dostatečně reprezentativní albový manifest We Out Here , zřetelně odpovídající na otázku co od nového britského jazzu nezatíženého jakýmikoliv předsudky čekat
Shabaka se narodil se v Londýně, do šestnácti let ale žil s rodiči na karibském ostrově Barbados. Hrál se Sun Ra Orchestra, hvězdou ethio-jazzu Mulatu Astatkem, bouřil v Melt Yourself Down a Polar Bears. Dočkal se dvou nominací na Mercury Prize a loni se představil v roli uměleckého kurátora festivalu Le Guess Who? a podepsal smlouvu s legendárním americkým jazzovým labelem Impulse Records.
Jméno Shabaka dostal po egyptském faraonovi a název Sons of Kemet (Synové Egypta) proto není nutné vysvětlovat. Za to u třetího alba Your Queen Is a Reptile (Vaše královna je plaz) se bez bez dodatku neobejdeme: podle magazínu Wire nejlepší nahrávka 2018 a vůbec jedno ze zásadních alb posledních let, v názvu odráží Hutchingsův punkově konfrontační postoj k současné Británii. Vedle Brexitu a narůstajícího rasismu pochybuje především o mýtech udržující v chodu monarchii. „Jedním z nich je lidská víra, že když se někdo narodí v lepší rodině, dává mu to právo být naší královnou," navozuje téma Hutchings a na albu nabízí vlastní alternativy. Každá ze skladeb proto začíná My Queen Is...a představuje vizionářské černé ženy, Hutchingsovy královny: političky, vědkyně, feministky, bojovnice proti apartheidu a kolonizátorům.
Ve skupině Shabaka And The Ancestors zužitkoval dlouholetý pobyt v Jihoafrické republice a nemalý cíl si vytkl také s kapelou The Comet Is Coming (Kometa se blíží) - zahrát si ve vesmíru. Není divu, vzhledem k tomu, že se údajně jedná o soundtrack k apokalypse. V tomto jediném případě zvolil Shabaka Hutchings přezdívku: King Shabaka. Stejně jako bubeník Max Hallet (Betamax) a hráč na analogové syntezátory Dan Leavers (Danalogue). „Naše jména vyjadřují energii bojovníků považujících hudbu za mocnou zbraň," uvádějí The Comet is Coming vydávající se po elektro jazzové cestě za grálem psychedelie, ze všech londýnských kapel s největší vírou v probuzení vesmíru, proťatého záblesky obdivu k Sun Ra, Alice Coltrane, King Crimson, Mahavishnu Orchestra, afrofuturismu, intergalaktickému funku a grime.
„Zníme jako naléhavý alarm, se vzdorem čelíme našim obavám a hrajeme jako by měl nastat soudný den," uvažují o sobě na novém albu Trust in the Lifeforce of the Deep Mystery. Musí se poslouchat do úplného konce: do vysílení. Jak ve skladbě Blood of Past temně recituje londýnská básnířka Kate Tempest: „Až všechny mrtvoly začnou mluvit."
Jiří Moravčík
