Danças Ocultas - Hledání lidové hudby jakou ještě nikdo neslyšel.
12.08.2015 | Portugalský akordeonový kvartet Danças Ocultas sugestivním názvem jinde ve světě mate, s okultismem ale nemá nic společného. S alchymií už možná ano: ve své impresionistické instrumentální hudbě od roku 1989 hledá taneční potenciál. Danças Ocultas totiž znamená Skrytý tanec a kvartet se do jisté míry drží kréda zakladatele finské Sibeliovy akademie Heikki Laitinena: vytvářet takovou lidovou hudbu, jakou ještě nikdo neslyšel.
Artur Fernandes, Filipe Cal, Filipe Ricardo a Francisco Miguel vyšli z prostředí tradiční hudby, nakonec ale vystudovali klasiku a přestože se to tak trochu příčí s jejich vzděláním, začali hrát na "lidové" diatonické akordeony. "Skládáme moderní skladby na staré nástroje, které mají určitá tónová omezení, takže se víc soustředíme na jejich expresivní zvuk a komunikujeme mezi sebou prostřednictvím kolektivních emocí," řekl Artur Fernandes.
Diatonický akordeon Danças Ocultas na výborných albech a během světových turné po nejprestižnějších sálech a festivalech vyjmuli z obecného přesvědčení, že patří pouze na svatby, pohřby a do hospod; dokázali, že se na něj dá hrát současná, tradici vynalézavě evokující hudba, aniž by u toho posluchači usínali.
S Danças Ocultas
prožijete koncert pro osm nesledovatelných rukou. Uslyšíte v podstatě orchestr přecházející
v náladách z atmosférických, až minimalistických meditací do nečekaných a
rytmicky dobrodružných zvukových zvratů. Dokážou být střídavě jemní, dramatičtí
i naplno vášniví. Nezaměnitelný kvartet virtuózních hráčů se při hledání
"nové lidové hudby" nechává vzdáleně inspirovat klasikou, tangem
nuevo i melancholii portugalského národního stylu fado.
A poslední dobou
také filigránským písničkářstvím brazilské hráčky na cello Domy La Nena, se
kterou letos natočili epíčko Arco a společně vystoupili na Folkových
prázdninách v Náměti nad Oslavou.
(2015)
Foto: Yvett Stránská
Jiří Moravčík
