Clannad - Krásné mrazení z Irska
23.08.2011 | Pohádka o pětici andělských zpěváků z irského Gweedore neskončila. Světoznámí Clannad se po dvaceti letech v původní sestavě vrátili. Na Colours of Ostrava a poprvé v Čechách jsme tak měli možnost slyšet písně pro Robina Hooda, Harryho, Posledního Mohykána a Bono Voxe.
Ostravskou nocí se při vzácné příležitosti – skupina prakticky nevystupuje – nesly nenapodobitelnými vícehlasy okřídlené skladby, jejichž kouzlo kdysi odhalil Bono: “Clannad jsou tak unikátní, jak dokáže být pouze rodina, ale nic záhadného na nich není. To je také jejich jediné tajemství.“
Když dávno před Clannad propletl Alan Stivell bretaňské tradiční písně s rockem a strunami starobylé bretaňské harfy a do hitparád uvedl jako keltské, nemohl tušit, že masy lidí si pod tím názvem představí hudbu, která nikdy neexistovala. Svět ale chce být klamán, zvlášť ve chvíli, kdy romantické smýšlení o minulosti propuká z mnoha příčin ve vzývání všeho keltského.
Melodické, sotva pár století staré písně a lamenty z irského, skotského, bretaňského nebo waleského venkova se pak proměnily v soundtrack globální keltománie zakryté oparem druidského mysticismu.
Nemějme Clannad za zlé, že se stali jejími hudebními ambasadory: pod nánosem kláves se pořád skrývaly chvíle, kdy se v otcově hospodě sesedávali už jako malí u stolu a zpívali, protože se pro to narodili.
Ti, kdo milovali irskou hudbu by si nikdy nevsadili na to, že jednou ovládne snad každý kout planety: přijdou Pogues, U2, Waterboys, konečně zplna zazáří The Chieftains a Van Morrison se s nimi na společném albu lidovek Irish Heartbeat prozpívá do manifestu: „Opojí vás Keltský paprsek, jste připravení ?
Irsko, Skotsko, Bretaň a Wales, slyším volat ty dávný hlasy.
Hned ráno se vydáme tam, kde prosvítá světlo.“
Nehledejme za tím zázrak, to jen Clannad od počátku 80. let všechno své hudební irství zanesli do rejstříků syntetizátorů. Akustické lidové písničky s harfou, kytarami a flétnami rozmáchly do hymnických popových skladeb, bateriemi kláves a zvukem elektrických kytar romanticky nadýchaných opusů a na svou dobu nevídaně uchopených vokálů. Hudbě Zeleného ostrova tím v osobitých variacích vtiskli široce srozumitelnou auru uměleckosti.
Zatímco rockoví novoromantici nabízeli smutek a depresi, Clannad povznášející „krásné mrazení, kdy se dotknete lemu nekonečna“ zpívané v irské gaelštině.
A když v roce 1983 vydali napůl autorské album Magical Ring, jejich vliv a popularita strmě vystoupala: hitová skladba Theme from Harry's Game určená pro stejnojmenný televizní seriál pak Clannad otevřela bránu do filmu. A tím pro miliony posluchačů na celém světě: hudba pro seriál Robin Hood nebo skladba I Will Find You z filmu Poslední mohykán patří mezi nepřekonatelné záležitosti.
Přirovnání k pohádce nepřehání: když v roce 1968 koupil hudební nadšenec Leo Brennan v městečku Gweedore na severu Irska dodnes fungující hospodu (Leo´s Tavern), vedle hostů toužil hlavně po místě, kde si jeho děti – dcera Moya a synové Ciaran a Pol – s jeho bratry – dvojčata Noel a Padraig Dugganovi – budouc moci zahrát a zazpívat irské lidovky; a ze začátku i repertorár Beatles nebo Joni Mitchell.
Pověst o jejich vokálním umění a stále modernějším přístupu k úpravám se brzy roznesla. Vynikající harfenice Moya, mandolíny, píšťaly, kytary a bicí souzněly v hudbě, kterou tradici uctívající Irsko vnímalo jako oslavu národnosti.
Nabídky na koncertování se hrnuly a dosud bezejmenná skupina přijala název Clannad – v gaelštině Rodina z Gwedore a – v roce 1973 vydala první album. Na těch následujících se v úpravách tradičního materiálu postupně propracovávala ke svému jedinečnému zvuku. Dva roky s nimi také hrála další sestra Enya Brennan, pozdější megahvězda vánkovité new age.
Po obrovsky úspěšných irských turné vše vyvrcholilo albem Magical Ring s nímž debutovali ve Velké Británii, kde za něho získali zlatou desku a po vydání Legend (Robin of Sherwood Soundtrack) dokonce jako první irská kapely cenu Britské akademie.
To už si většinu repertoáru skládali sami, gaelštinu střídali s angličtinou, do studia zvali významné rockové muzikanty a přitvrzovali rytmiku. Pochvaly sklidili za album Macalla, kdy se ke Clannad ve vypjaté hitové skladbě In a Lifetime přidal jejich kamarád Bono od U2 a letitý příznivec Mel Collins, bývalý saxofonista King Crimson.
Úspěchy neminuly Iry ani ve Spojených státech, kde si s vydáním alba Sirius v roce 1987 poprvé převedli gaelská jména do angličtiny, tak jak je známe dodnes. Zadali se ale i s kompromisy, což brzy vedlo k tomu, že skupinu opustil Pol a pustil se do spolupráce s Peterem Gabrielem na festivalu world music WOMAD.
O deset let později obdrželi Clannad za vynikající desku Landmarks - teskně irskému smutnění po domovině- cenu Grammy.
Od té doby žádné album nenatočili a na dosud poslední kratší turné vyjeli až v roce 2008. Moya se mezitím vydala na hvězdnou sólovou dráhu.
Po oznámení, že letos v lednu se během koncertu v Dublinu ke Clannad opět po dvaceti letech připojí Pol, se strhl značný poprask. Organizátoři museli přidat další dva. Clannad zároveň přislíbili, že se v letošním roce objeví na několika málo pečlivě vybraných akcích a festivalech.
Slouží ke cti Colours of Ostrava, že se mezi ně zařadily.
Clannad ve ztišené, prakticky komorní atmosféře odehráli snad všechny legendární skladby své obdivuhodné čtyřicetileté kariéry, řadící je mezi nejvýznamnější světové hudební osobnosti.
Rodinný klan doprovodila vynikající kapela: bubeník a hráč na bodhrán Robbie Haris, zpívající houslistka Sinead Madden, klávesista Ian Parker, cellistka Jane Hughes a jedna z nejlepších irských houslistek Maire Breatnach.
Clannad:
Moya Brennan – zpěv harfa,
Ciaran Brennan – zpěv, baskytara, klávesy, kytara
Pol Brennan – zpěv, klávesy, kytara, flétna
Noel Duggan – zpěv, kytara
Padraig Duggan – zpěv, mandolína,kytara
(2011)
Foto: Yvetta Stránská
Jiří Moravčík
