Gogol Bordello - Svět nás potřebuje slyšet
24.12.2009 | Amerika dala světu rock´n´roll a zažehla tím hudební rebelii. Její oheň mezitím uhasl, pouze doutná. Hudebníci z východní Evropy a Asie ho ovšem znovu rozfoukali. Možná do nebezpečnější výše. Ukrajinský Rom Eugen Hutz s kapelou Gogol Bordello rozhodně. „Hrajeme totiž od srdce,, vysvětlil v současnosti jeden z nejhlasitějších rock´n´rollových buřičů.
V New Yorku se po černobylské tragédii a následném putování evropskými uprchlickými tábory přitom Hutz ocitl pro sebe typickým způsobem, to když si položil jednoduchou otázku: “Kde asi tak nejvíc potřebují drhnout toalety?.“
Nejradikálnější proměnou, podobně jako před lety irská s klezmerem, prošla v posledních letech rómská hudba v hudebním podzemí newyorského Manhattanu. Odtud vzešli Balkan Beat Box a globálně úspěšní Gogol Bordello, kapela ostrých protikladů: mezi její fanoušky patří Madonna i odborníci přes world music, udělující Gogol Bordello cenu BBC Awards For World Music za nejvýznamnější počin v roce 2006 na americkém kontinentu.
„Seru vám na world music. Gogol Bordello se chystají dobýt celý hudební svět,“ vzkázal jim Hutz.
Svému dědictví pustil žilou a přeměnil ho v divočinu, na kterou byl málokdo připravený. Rafinovaně ho prodal v novém radikálním obalu. Nepáral se s malichernostmi, krajně ironický názor na svět přeměnil (především na pódiu, z něhož svítí motto: “Think locally, fuck globally.“) v neuvěřitelný, tradičně všehoschopný ruský kabaretní cirkus, v němž vystupuje na čele všemi běsy postižené, z Východoevropanů poskládané kapely, mezi níž poskakují dvě dlouhonohé holky v čapkách Pafky Kolčagina s rudými hvězdami, bušící do obrovského bubnu, na kterém se v závěru nechává charismatický Hutz nosit publikem po sále.
Hutzovy šklebivé a gogolovsky jízlivé texty šokují, drásají, kopou, nechybí jim ovšem zádumčivost a čistota otevřené ruské duše, schopné ve stejný okamžik krutě ublížit i pochovat. Snad proto jméno svého slavného krajana, spisovatele N.V.Gogola přisál k názvu bordelu, místa, kde padají i ty nejvrozenější zábrany a přetvářky.
Gogol Bordello lze považovat za východoevropský cikánský hybrid Clash, Stoogies a Bonzo Dog Bandu s Boratem. Frenetický punk akordeonu, houslí a hardcorové kytary se nekontrolovatelností blíží „natlakované požární hadici bez obsluhy“. Eklektickému komikovi Eugenu Hutzovi není nic svaté: střihem přechází z kabaretního valčíku do maniakálního nářezu, baladu přemění v surovou grotesku s rytmem „klusajícího ožralého koně“ (tak tomu říká) a cikánskou svatební hudbu na dubreggae večírek. Tam, kde ve své nejsyrovější fázi dejme tomu irští Pogues skončili, nastupují Gogol Bordello a i když má naparující se Hutz k MacGowanovu skladatelství daleko, s kontroverzní chvástavostí („mnohem radši bych dělal jiné věci, než měnil svět“), jízlivostí a manifestačním levičáctvím ho spolehlivě strčí do kapsy. S přeháněním už vůbec: „Představujeme větší nebezpečí než pornografický časopis hozený do mateřské školky.“
Gogol Bordello vás kdykoliv zaskočí: neuvěřitelnou energií, nasazením, strhujícím show a punkovým cikánským kabaretem, jak říkají své hudbě. „Ačkoliv jsou Gogol Bordello považováni za příliš radikální a já přitom prý až moc riskuji, jsem přesvědčený, že je to přesně to, co svět nyní potřebuje slyšet,“ říká Eugene Hutz, šokující svět společným zpěvem písně La Isla Bonita na Live Earth 2007 s megastar Madonnou.
Co říkáte rčení, že nezáleží na tom co se hraje, ale že to hrají Romové.
„Něco na tom bude. Důležité je, aby hráli hlavně skvělou muziku, protože pokud ne, tak z toho vzejde stejná sračka jako každá jiná věc, která se dělá špatně.“
Tvrdíte, že byste mnohem raději dělal jiné věci, než svou hudbou měnil svět. Můžete prozradit jaké?
„To jste si nevšiml, že už jsem ten zasraný svět změnil? A hodlám v tom pokračovat.“
Romská hudba z Východu, co se ozývá z New Yorku i díky vám připomíná třaskavou nálož. Proč podle vás lidé touží nechat se s ní vyhodit do vzduchu?
„Mluvíte o „cikánské muzice“ a „mojí muzice“ ale tím si odpovídáte! My jsme s Gogol Bordello totiž kombinací obou vytvořili úplně něco nového! Nejedná se o hraní coververzí starých písniček ani o cikánské umca umca z turistických restaurací. Píšu vlastní skladby se specificky radikálním úhlem pohledu, vycházejícím z romské historie, údělu emigrace a anarchistických ideálů. Něco jako Gogol Bordello muselo Romy tak jako tak potkat. Černým Američanům se pro změnu dostalo Public Enemy“.
Drink locally, fuck globally. Vaše heslo z nedávné doby. Máte už nové?
„To nikdy nebylo motto Gogol Bordello, pouze takovej srandovní název mojí DJ party v New Yorku. Tyhle večery představovaly hodně bláznivej mix lidí z celého světa, takže jsi mohl skončit v posteli s holkou z jakékoliv říše snů.“
Na koncertech spoustu lidí jste přivádíte do rozpaků, protože jim nezbývá nic jiného než tančit tak divoce jako nikdy v životě a pak si tom ještě dlouhé měsíce povídat. Chystáte v tomhle směru ještě přidat?
„Je to jednoduché: zdvojnásobíme vaše rozpaky a ztrojnásobíme váš stud“.
(2007)
Foto: Yvetta Stránská
Jiří Moravčík
