100% YES (2020)
Melt Yourself Down
100% YES (2020)
08.11.2020 | Extrémně dobré a přímočaře drzé album.
Saxofonista Pete Wareham vyslal na britský jazzový Parnas varování o jeho končící exkluzivitě nejprve s Acoustic Ladyland. Nezabralo, takže přišel s post-punkovými Melt Yourself Down, čímž jazzmanům rozkopal bábovičky definitivně a nechal přitom zrodit leadra nové britské jazzové revoluce: Shabaka Hutchingse. Ten už v řadách kapely není, zato posílila pozice manicky kvílejícího zpěváka a rapera Kushala Gaya, předkladatele nepříjemných témat. Shabaku bez mrknutí oka vystřídal George Crowley a bubeníka Toma Skinnera Adam Betts. Jen basistka Ruth Goller s perkusistou Satinou Singhem sází do elektro základu dál své polyrytmicky nasekané groove jako by se nechumelilo a baví je zakřičet si ve sborech. A teď k tomu hlavnímu, bez obavy, až dočtete: protože Wareham usoudil, že než dokola vyjmenovávat všechny položky tvořící nátlakový zvuk kapely, zůstane tentokrát u shrnujícího označení popmusic a s producenty Youthem a Benem Hillierem vzal na milost syntezátory a tím i dříve málem nemyslitelnou melodičnost. Na hitparády to sice nevypadá, trkne vás to ale okamžitě. Jinak vše při starém: saxofony jako cirkulárky, psychedelie, afro-rocková energie a punk. Zkrátka znovu nemilosrdný mazec, odpovídající míře naštvání a nekončící mantře britské rebelie: jazz musí být nebezpečný. A zeptáte-li se Warehama, jestli je Británie opravdu ve svrabu, odpoví vám: „100% YES.“ S Gayem vysílají hrozivé apely: vysoce návyková, zaživa rozežírající ruská droga krokodýl, se jim ve skladbě Krokodil proměnila v metaforu o mládeži podléhající nejrůznějším démonům. Snad proto s falsetovým zpěvem zní jako disko těsně po požití. Tanečně se otevírá i Every Single Day, než zatracení rozdělujícího Facebooku přejde v apokylypsu. Děsivě emotivní Born in the Manor se vrací k tragickému požáru Grenfellu: „Věděli jste to dopředu a nic s tím neudělali.“ A Boot and Spleen, o britské identitě a koloniální minulosti, zní jako něco od jazzově zmutovaných Clash. Extrémně dobré a přímočaře drzé album.
(pro UNI)
Jiří Moravčík
