Tamotaït (2020)
Tamikrest
Glitterbeat
05.11.2020 | Na téhle kapele nepřestává bavit, že je sice tuarežská až za hrob, zároveň dobře vnímá proměny času.
Jistě, svou roli sehrává přítomnost Francouzů, hlavně kytaristy Paula Salvagnace, dlouholetý zahraniční exil, nebo že si Ousmane Ag Mossa dopřává s kytarou melodickou volnost, na jakou nejsme na Sahaře zvyklí, přesto nás dokážou Tamikrest vždycky dokonale překvapit. Ousmane ke všemu pořád víc než Hendrixe miluje Pink Floydy s Knopflerem, jinak bychom od něho neslyšeli do psycho country tak ponořené přemítání Tihoussay; což se, stejně jako u Dire Straits, nevylučuje s tvrdším rockem (vypalovačka Anha Achal Wad Namda).
Žádná tuarežská kapela bez vydané zprávy snad neexistuje, liší se od sebe jen mírou vzdoru. Koho ale dnes ještě, jako kdysi, dojímá romantický příběh kozáků Sahary, když si ho sami v roce 2012 po zpackané rebelii pokazili. Soucit s nimi bychom si ale udržet měli: ne za všechno Tuaregové mohli, situace na Sahelu je to víc horší než lepší a komu by se chtělo žít mimo domov. Poselství alba definuje název - znamená naději na pozitivní změny – a ve skladbě Awnafin se zpívá: „Mým největším přáním je spatřit někdy vlajku spojující všechny Tuaregy.“ Namísto výzvy ke vzpouře, k jaké se čím dál víc uchylují Tinariwen, zformuloval Ousmane tentokrát podprahovější sdělení. Doslova hádanku by mohlo představovat hostování hráče na strunný nástroj tonkori Oki Kana a Atsushiho Sakta s loutnou shamisen v progrockovově laděné Tabsit, protože co má přece společného Sahara s Japonskem. Pohled do historie ale příčinu odhalí: hosté pocházejí z vymírajícího a po staletí Japonci decimovaného národa Ainů, kterému status menšiny vláda uznala až v roce 1997.
Zpěvačka Hindi Zahra si stejně jako Ousmane nosí domov v sobě: narodila se mezi marockými Berbery, žije však ve Francii a když se s Tamikrest poprvé potkala, sladila prý tuarežský jazyk tamashek se svou berberštinu okamžitě. Nostalgické blues Timtarin přesto proložila angličtinou: „Jsme jako padající hvězdy a pro všechny, kdo nepláčí, rozsvítíme celý svět.“
(pro UNI)
Jiří Moravčík
