Calico Soul (2020)
Farafi
Piranha
31.12.2019 | Hudební nomádství bude vždy budit polemiku: nechat se na cestách pohltit spoustou vlivů v představě čím více, tím lépe, není totiž zárukou dobrého výsledku.
Často u toho víc jako osobití umělci působíte dojmem sběratelů vystavující bez ladu a skladu na odiv, co jiní třeba neznají. A přihodíte-li zpěv ve vymyšlených jazycích a zájem o hudbu vzdálené vaší kultuře natolik, až to budí podezření, zaděláváte si na problémy s posluchačským zájmem. Ženské duo Farafi ale k nomádské hudbě bylo zřejmě předurčeno. Londýňanka Darlini Singh Kaulse má indicko-francouzské kořeny a východoevropanka Joy Tyson žije od mládí v Kalifornii. Ke všemu se potkaly v hippies komunitě městečka Arambol, ležícího na severu indického státu Goa. Nástroje doprovázející zpěvačky nespočítáte a podobně africké a jiné dialekty. A zmínit všechny arabské, africké, jazzové, indické, rockové a další inspirace je také marnost. Přesto si Farafi (Land of the Black Skin) vaši pozornost získají – bezprostředností, nevázaným kosmopolitismem, hravostí a nepředstíráním toto, čím nejsou. Název alba Calico Soul příznačně odvodily od surového druhu indické bavlny.
Jiří Moravčík
