Weird and Wonderful Tales (2018)
Baton Bleu
Dixiefrog
18.08.2019 | Divné příběhy. Divné písně. Divné nástroje, divné hlasy, divné blues.
Na albu je divné úplně všechno a za poslechem do konce není slušnost, prostě vám to nedá dozvědět se, kam daleko je francouzská dvojice v bizarních nápadech ještě schopná zajít, aniž by vás - jako v textu skladby Buffalo 7 - u toho skolilo hned sedm infarktů.
Co nastane, když vydavatel ztratí kontrolu nad svou promo představivostí? Za lákavý popis akustické dvojice - sweet neo-blues - se zpočátku dočká zájmu, na konci naštvanosti: to si z nás děláte srandu? Svou roli určitě sehrává absence upřímného promo dodatku: .....nebo tak nějak, my vlastně sami nevíme. Zpěvačka Maria Laurent hraje vedle banja na mongolskou dvoustrunnou loutnu tovshuur a bluesový pankáč Gautier Degandt exaltovaně modulující hlas do hrubosti Captaina Beefhearta k ní přidává kytaru, jako dudy mečící řeckou flétnu aulos, basovou harmoniku, kalimbu, dětskou zvonkohru a perkuse. A vůbec tohle žánrovou čistotu zpochybňující blues, tedy jestli vůbec má cenu mluvit o blues, při všech přímých odkazech k Leadbellymu, Blind Willie Johnsonovi a Johnny Cashovi, zvukově čerpá hodně ze Středomoří, Arábie a francouzského šansonu, ačkoliv oba zpívají anglicky. S názvy skladeb naznačují míru odvahy a zaměření. Harry Smith: experimentální mix blues, Toma Waitse a poetiky beat generation. Sarakiniko: oslava pláže řeckého ostrova Milos a rozevlátost hippies. Robert: zlomené srdce Roberta Johnsona.
Yourgo - s doprovodem dupání bot se zvonky na nohách, loutny a mongolského„cella" moorinhur - nejlépe odkrývá tvůrčí metodu dua - kontrast jemného, přesto znělého ženského hlasu a mužského hrubiánství s trochou komediantského šklebu navrch - a důvod vysoké reputace. Hudební zeměpis berou rodáci z Rennes pouze za doporučení, řídí se vlastními instinkty a od odtažité alternativnosti si drží odstup. Nejprve se divíte, pak možná i zhrozíte, nakonec, pravda po několikátém poslechu, se do té originální a kupodivu hodně melodické hudby zamilujete.
Jiří Moravčík
