Echoes of Japan (2019)
Minyo Crusaders
Mais Um Discos
18.08.2019 | Dobrá zpráva pro kapely z Kambodže nebo Thajska: na obskurnosti už nejsou samy. Teď se všichni ptají, komu to hrají také tokijské kapely na křížové výpravě za znovuuznáním mizejících ostrovních tradičních písní min’yō.
S nutností vyhnout se přílišné složitosti, protože když prý min’yō vzešlo z lidu, lidu by také mělo patřit. Vyžaduje to však napnout naši představivost: na okamžité vstřebání vysokými hlasy odzpívaných stesků rybářů, zápasníků sumo a sběračů čajových lístků v rytmech cumbie, afrobeatu, funky, salsy a ska prostě dopředu chybí fantazie.
Desetičlenná sestava – v kimonech a maskách, to je jasné – s dechovou sekcí, klávesami, kytarami, suverénním nasazením a potřebou tančit, na papíře, podobně jako psychorockeři z Kambodže, působí…ehmm…eufemisticky řečeno, nevšedně. I bez sklonu pro výstřednost se přitom od poslechu nemůžete odtrhnout, tak je to zajímavé a nebýt japonštiny, asi byste Minyo Crusaders přijali okamžitě, o tom žádná. Písně min’yō se po celém Japonsku zpívají v mnoha náladových variantách a je pro ně charakteristický stylizovaný způsob zpěvu, zahrnující vložku nazývanou kakegoe. Pokud jste někdy viděli v akci bubeníky taiko doprovázející bušení výkřiky, asi tušíte. Tradiční doprovod min’yō vedle taiko obstarávali hráči na loutnu šamisen a flétnu šakuhači, s nimiž Minyo Crusaders nepočítali, jinak by jim v tom hluku museli dávat prostor a tím pádem slevit rytmicky, jenomže to se s cumbií nebo afrobeatem prakticky vylučuje. Muzikanti a zpěvačky v sobě sice nezapřou obdivovanou japonskou schopnost po svém přijmout hudbu jiných kultur, na cílové pásce ale zdaleka nejsou první: min’yō před nimi od 50. let transformovali do jazzu, swingu a rockabilly už jiní, ze samého šoku se na ně ale zapomnělo a s Minyo Crusaders přišel čas na ně nejen navázat, podle všeho je i brilantními aranžérskými a zvukovými nápady trumfnout. Zadařilo se, i z pohledu případného dramaturga, přesvědčeného, že ani v Evropě se kapela rozhodně neztratí.
(pro magazín UNI)
Jiří Moravčík
