Growing Upward (2019)
Rupa and the April Fishes
Electric Gumbo Music Radio
18.08.2019 | Aktivismus s milující vlídností a radikální něhou
Na otázku, co je u vás nového, americká písničkářka a lékařka Rupa Marya jako by nic odpověděla: „S vydavatelstvím Warner Bors jsem vyhrála soudní spor o volná práva na píseň Happy Birthday, v San Francisku ošetřovala protestující proti policejnímu násilí, zorganizovala humanitární organizaci Do No Harm, v indiánské rezervaci The Standing Rock založila bezplatnou lékařskou kliniku, navštívila Zapatisty v mexickém státě Chiapas a porodila syna." Ptát se proto Rupy o čem zpívá na novém albu je naprosto zbytečné.
S kapelou The April Fishes se docentka medicíny léta držela hesla: svět je jedno velké místo k milování. A její hudba - multikulturní mozaika zpívaná v pěti jazycích - podle toho zněla, i když o procházce růžovým sadem to pořád také nebylo a čím méně, tím radikálněji Rupa svůj pohled změnila: „Všechno čemu dnes na světě čelíme je propojené s mezinárodním vzestupem fašismu, hnisáním amerického rasismu, pokračujícím útlakem původních obyvatel, gentrifikací a změnami klimatu. A proti tomu nelze než bojovat."
Když k nám v roce 2009 přijela poprvé koncertovat, vypravovala o svém indickém původu, životu v Paříži, studiu lékařství a založení mezinárodní skupiny s názvem, nabádající ve Francii k opatrnosti: na Apríla tam totiž mají ve zvyku lepit lidem pokradmu na záda papírové rybičky s bláznivými vzkazy. Na albech střídala Rupa francouzský šanson, punkrock, gypsy swing, tango, cumbiu a americký folk 60. let zdobený špetkou indické bhangry. A to v dost ostře taneční závrati a s charakteristikou: „Naše hudba připomíná street party na křižovatce ulic z celého světa v době Silvestra." K dikci společensko-ekologické aktivistky přešla Rupa postupně, zpočátku spíš s potřebou na lidi naléhat, aby se nad sebou zamysleli, dění ve Spojených státech ji ale nakonec proměnilo v nesmlouvavou aktivistku vstupující do centra vyhrocených situací a protestů. V rezervaci The Standing Rocku třeba po boku indiánského národa Dakotů, bojujícího proti devastaci posvátné půdy a znečišťování vody. Na jejich přání pak složila píseň Frontline, která má Dakoty chránit před policejními násilím během demonstrací. V Stolen country zase Rupa přemýšlí, co pro ni znamená, když Ameriku nazývá domovem, protože všude a pořád vlastně stojí na ukradené půdě. I v San Francisku, kde dnes Rupa žije a kterému věnovala závěrečnou skladbu Yelamu, což je původní indiánský název pro město. V Yalamu, s podtitulem We Are Still Here, slyšíme hlasy zpěvaček z Havaje, Řecka a indiánských kmenů Apačů a Lakotů. Guillermo Gomez-Pena z Mexika v podkresu recituje spolu s Rupou napsanou Deklaraci lidských práv pro jiné San Francisko: právo na zacházení s „milující vlídností a radikální něhou".
Jiří Moravčík
