Plaza Francia Orchestra (2018)
Plaza Francia Orchestra
Because Music
13.01.2019 | Electro tango vzor 40. léta
Gotan Projekt vystavili tango odvážné zkoušce: taneční balzám na chtíč, truchlivou osamělost a melancholii z Buenos Aires, všechny ty hříšné intimní promluvy těla, kdy i vteřina ticha vydala za výkřik dekadence, semknuli s „neosobní“ elektronikou a přenesli na klubovou scénu. Sofistikovaný zvuk sice postrádal původní smyslnost, progresivní originalita se triu přesto upřít nedala a do pasti kýče nikdy nespadlo. Zájem o elektrotango Gotan Projectu pak rozvířila globální reklama i filmaři, vynášející milionové albové prodeje. Odlišné názory na umělecký posun trio od roku 2012 zhibernovaly a zatímco Philippe Cohen Solal trval na pokračování, Eduardo Makaroff s Christophem H. Müllerem přišli o rok později s elektronicky zdaleka ztišenější skupinou Plaza Francia: vděčným pokusem psát tango písně s popovou a rockovou polevou, určené pro hlas Catherine Ringer (Les Rita Mitsouko).
Plaza Francia Orchestra vstupuje do dalšího levelu: za doprovodu orquesta típica, tedy klasického tango orchestru „vzor 40. léta“, s klavírem, smyčci, kontrabasem a bandoneonem (mladí Francouzi TAXXI aka Tango XXI) a elektronikou spíš přítomnou než vše táhnoucí, slyšíme od předsudků osvobozené tango na mnoho způsobů. Těžký osudový rytmus jinak rozevláté skladby Cábala – a nejen rytmus – připomene St. James Infirmary Blues v Kalandrově podání, La Plaza Francia, přes recitativ televizního moderátora Pancho Ibáñeze, si říká o příští filmovou bondovku, Te Prohíbo s pařížskou zpěvačkou Marií Muliterno a Ritou španělsky frivolně odzpívané latino-tango Bárbara Mónica pak o hitové žebříčky.
Na škále od jedné do deseti, určené pro moderní tango nuevo, volíte úplně nejvíc, tedy jedenáct, jinak by to nebylo spravedlivé, o tak dobrou hudbu se jedná. Plaza Francia Orchestra baví i vymýšlením podžánrů a kolena vám podlomí dvěma skladbami Lury, portugalské zpěvačky s původem na Kapverdských ostrovech. Elegantně svůdná Un lugar mixuje v lesu smyčců kapverdskou mornu s dramatickým tangem a Arrebato s plačícím bandoneonem připomíná africké kořeny tanga.
(pro UNI)
Jiří Moravčík
