Our Garden Needs Its Flowers (2018)
Jess Sah Bi & Peter One
Awesome Tapes From Africa
27.11.2018 | Nepodceňujte africkou hudbu, nikdy totiž nevíte, čím vás překvapí. U archívů to platí dvakrát.
Album třeba nabízí krystalickou africkou esenci amerického a britského folku, protestsongu a country 70. a 80. let: melodiemi, hlasy, foukací harmonikou a kytarami (včetně steelky) nadýchanou netaneční hudbu, jakou byste v Pobřeží slonoviny, válcované tehdy konžskou rumbou, reggae a místním stylem ziglibithy, rozhodně nečekali. Soudě podle reakcí a rychlého průzkumu zavedených encyklopedií, měl o folkcountry dvou mladíků na Západě dodnes tušení málokdo. Žádný div, vzhledem k jednorázovému a ojedinělému činu pilných čtenářů Rolling Stone a posluchačů CSN&Y, Simona & Garfunkela, Cata Stevense nebo Creedence Clearwater Revival.
Zavedený karikaturista Jess Sah Bi a student historie Peter One posluchačský dosah anglicko-francouzských skladeb navýšili mandinským dialektem a zpěvností tradiční ceremoniální hudby. Řídili se citem a s narůstajícím úspěchem neváhali vybočovat: Katin, paradoxně nejhitovější skladba, je afropop s klávesami a pady.
Adresátem protestsongů se nestal president Félix Houphouët-Boigny, v tom čase už pěkný ptáček, takže by si to zasloužil. Kdyby si mladíci přesto dodali odvahy, těžko by ho doprovodili na summit západoafrických států, vystupovali by na fotbalových stadionech, v zahraničí a dostali se do studia.
Jess a Peter zaujali studentské davy s dodnes naprosto okouzlujícími skladbami bez jakýchkoliv politických narážek; spíš v nich „prosili o mír“ (Our Garden Needs Its Flowers) nebo je sladili s radostí z možnosti opájet sebe i druhé hudbou mimo rámec západní Afriky. Až na dvě výjimky: Apartheid odsuzuje rasismus v Jihoafrické republice a African Chant obdivuhodně varuje před případným honem černochů na bělochy.
Dvojici nikdo ve větší míře nenásledoval: ani doma, ani jinde v západní Africe. A tím pohádka skončila: v roce 1990, kdy už všem s prezidentem Boignym došla trpělivost, mladíci emigrovali do Spojených států, kde pořád žijí.
(pro UNI)
Jiří Moravčík