Fanfou (2018)
Fatoumata Diawara
Shanachie
26.08.2018 | Sedmička. Šťastné číslo a převedeno na roky, délka odmlčení malijské zpěvačky a kytaristky od vydání debutu Fatou.
Přitom žádná hra na schovávanou: mezitím hrála ve filmech, natáčela s Robertem Fonsecou, Matthieuem Chedidem nebo Tonym Allenem, přidala se k Africa Expressu a propracovala k pozici jedné z nejvlivnějších západoafrických ženských mluvčích.
Pořád trvá na zděděných zdrojích, ve chvíli, kdy je pro ni ale těžké být někým jiným než sama sebou, tedy tradicionalistkou s touhou experimentovat, žijící převážně v Paříži, odmítá udržovat mýtus, že pokud pocházíš z Mali, měl bys hrát výhradně malijskou hudbu nebo se od ní alespoň co nejméně vzdalovat. Za prvé, proč by se tím omezovala, za druhé nezapomínejme, že se identifikuje se „songbirds“ z kraje Wassoulou: emancipovanými zpěvačkami, ztělesňujícími moderní, na griotské kultuře nezávislou hudbu. Společná produkce s francouzským rockovým folksingerem Chedidem je na potlesk: elektrické kytary a klávesy bezešvě kombinují s korou Sidikiho Diabateho, loutnou kamalengoni a cellem Vincenta Ségala. V pop taneční skladbě Bonya brilantně drží rytmiku Étienne M’Bappe a Fatoumatě nedělá žádné potíže od ní přeskakovat k blues, gospelu nebo rocku – samosebou na malijský způsob.
„Fenfo“ v jazyce bambara znamená „něco říct“. A to si pište, že na srdci toho má zpěvačkadost: varování před rizikem imigrace, úcta k rodině, násilí na ženách, válka a v bluesrockové Kokoro se natvrdo ptá: „Máme vlastní kulturu, na kterou musíme být hrdí. Místo toho chceme vypadat jako Zápaďáci, prodáváme Číňanům přírodní zdroje a naše tradice nám unikají.“
Staré příběhy, lépe řečeno vzkazy do budoucna, přijdou dnes malijské mládeži ve své jinotajné poetičnosti odtažité: ona žije teď a tady. Tím spíš Fatoumata dokazuje, že hudba na své funkci nositelky zpráv nic neztratila a proto texty přizpůsobila generaci Facebooku a Twiteru. K ní se obrací ze všeho nejvíc, třeba v našlápnutém funky Negue Negue: „Pojďme se bavit, dokud jsem šťastní a přitom se pokusme změnit svět“.
(pro UNI)
Jiří Moravčík
