See You Around (2018)
I'm With Her
Rounder
26.08.2018 | Být věřící, dávalo by to jistě větší smysl, přesto, doposloucháte album a na samém konci z vás motlitba vypadne samovolně: Děkujeme za vaše hlasy zvonící krásou a důvěrou.
Zpěvačky a multiinstrumentalistky - Sara Watkins, Aoife O’Donovan a Sarah Jaros - zmínky o chystané spolupráci zmiňovaly často. S přesvědčením: až k tomu jednou naplno dojde, nedají nám na výběr, než stulit se do vytříbeně namíchané esence americany jako do prachové peřiny.
Řeči o superskupině urputně odmítají, takový přívlastek si spojují s kalkulem, zabránit jim přes všechno zdůrazňované přátelství nicméně nedokáží a kdo by se také divil. Natolik se každá na americké akustické scéně těší mimořádné pověsti, ke všemu od útlého mládí. Sara s Nickel Creek, Aoife s Crooked Still a Sarah sice sama za sebe, často však po boku Bély Flecka nebo Punch Brothers, pomáhají definovat nové vnímání bluegrassu, folku a old-time music. Každá s jinak nasazeným hlasem a promýšlením, kam daleko zajít v nadžánrovém songwriterství, i tak co chvíli zmagnetizované možností nacházet ve své odlišnosti průsečíky. Navzájem si hostovaly na albech, občas se i potkávaly na festivalech a když za nimi v roce 2014 přišli, že kdosi vypadl z programu a co by řekly tomu, užít si společně hodinu na podiu, nezávahaly. Na konci neskrývaly překvapení, jak přirozeně se jim podařilo zharmonizovat své hlasy. "Bylo naprosto kouzelné cítit jak společně bobtnají do jednoho, žádná z nás to nečekala," tvrdí Sarah. Ani okamžik, předurčující budoucnost: na evropské turné odjely ještě s vypůjčenými skladbami, zato s cíleným názvem skupiny I'm With Her - pramenící z přátelství a pocitu, že se mohou opřít jedna o druhou. Trochu je zaskočilo, že za volební slogan si ho zvolila Hillary Clinton, změnit ho přesto nehodlaly: Hillary podle nich stála na správné straně presidentské kampaně.
Týden skládání repertoáru si na farmě ve Vermontnu užily: popíjely, užívaly si bazénu a sledování televizního seriálu Narcos. Zaskočil je až producent alba Ethan Johns: pozval je do studia Real World Petera Gabriela a posadil na tři židle před jeden mikrofon. Žádné oddělené boxy, sluchátka a složité stříhání - ne, Johns pochopil, že síla tria vyvěrá ze společného neformálního hraní, ze vzájemných vibrací a vokální harmonizace. "Když jsme nahrávky poslouchaly, nebyly jsme schopné říct, která z nás zrovna zpívá," popsala výsledek Sara.
Album vychází z intimity živého koncertu, do kterého každá ze zpěvaček vložila svůj hráčský a skladatelský kredit s vědomím služby celku, bez ohledu na autorství nebo sólový hlas. Nikdo nevyčnívá a trio si vychutnává i soběstačnost: s přispěním Johnse natočily všechny nástroje samy.
Texty ukotvenými v jejich domovech, prochvívá ženská jemnost, romantika, nostalgie, metaforické popisy ztrát a nálezů jen občas z nich zazní ostřejší tón. "Nejsme politická skupina," vysvětlila Sara absenci jakékoliv výraznější reflexe dnešní Ameriky. Vadí? Jasně, že nevadí. Stačí si album poslechnout.
(pro Český rozhlas)
Jiří Moravčík
