Ghost Gamelan (2018)
Susheela Ramana
Naïve Records
26.08.2018 | Psychedelické kapky deště padajícím ze stromů po dešťové přeháňce.
Gamelan z Indonésie - impozantní orchestr broznových gongů, metalofonů, dřevěných bubnů a melodických nástrojů - fascinuje západní tvůrce od roku 1889, kdy ho na světové výstavě v Paříži poprvé uslyšel francouzský skladatel Claude Debussy. Melodicky a rytmicky naprosto odlišná hudba později ovlivnila díla Benjamina Brittena, Olivier Messiaena, Bély Bartóka, Johna Cage, Philipa Glasse a experimentovali s ní také rockeři, avantgardisté nebo jazzmani. Album Ghost Gamelan je výsledek spoluprách britské zpěvačky indického původu Susheely Raman, jejího manžela, rockového kytaristy Sama Millse, a mistra gamelanu z Jávy Gondronga Gunarto.
Hudba Susheely Ramana nepřestává být silná kvůli své nadčasové přitažlivosti, ale zejména pro tvůrčí přístup, spočívající v úniku z jakýchkoliv definic a ve snaze dosáhnout tam, kam se nikdo předtím neodvážil. Nahrácky Susheely zároveň stojí na kulturní diversitě, nábožensky smířlivém synkretismu a nadžánrovosti. Než se v Londýně vyrůstající zpěvačka poprvé zkontaktovala se svými indickými kořeny, přísahala na Velvet Underground a Jimiho Hendrixe. Sam Mills vystudoval antropologii a býval kytaristou post-punkové skupiny 23 Skidoo. „Kultura musí být neustále v procesu transformace. Držím se hudby mých předků, ale nejsem posedlá myšlenkou autenticity. Pracuji se starými poklady, ale používám nástroje a zvuky dnešní doby,“ vysvětlila ideu předchozích alb, kdy upřela pozornost i na pákistánské qawwali, odvážně zpívané v angličtině. Za silný zdroj inspirací považuje cestování a když v roce 2016, po náhodném setkání na Jávě s Gondrongem, společně natočili společně gamelanskou verzi skladby Tomorrow Never Knows od Beatles, coby osobní oslavy 50. výročí vydání jejich alba Revolver, stali se prý na zvuku gamelanu natolik závislými, že se rozhodli pokračovat. „On je známý pro svou práci v současném moderním gamelanu. Dokáže experimentovat, takže nebyl problém se s ním vydat na dobrodružnou cestu," vysvětlila Susheela.
Zatímco první dochované zobrazení gamelanu najdeme vytesané ve stěně hinduistického chrámového komplexu Borobudur z 8. století, samotné zrození orchestru vyčteme z mytologie. Jávě vládnoucí bůh Sang Hyang Guru zatoužil v roce 245 před naším letopočtem svolat ostatní bohy a tak si z bronzu odlil gong a později další dva. Hudba původně určená pro šlechtické dvory a stínové divadlo se vyvíjela postupně: zahrnuje vlivy hinduismu, budhismu, tradičních zvyků a bronzové kultury jihovýchodní Asie. Její obdivuhodnou vlastností zůstává otevřenost: se vzrůstajícím počtem gongů, metalofonů, zvonků, xylofonů a bubnů vstřebal orchestr také vlivy Středního východu a Evropy. Přibyly arabské housle rebab, citery, flétny a smíšené hlasy. Pro hudbu gamelanu jsou typická proměnlivá tempa, kdy jednotlivé části orchestru hrají každá v jiném rytmu a ladění. Popsat nádherný, hypnotický a meditativně vlnivý zvuk gamelanu není snadné, i proto, že obecně platí, že na Jávě nebo Bali nenajdete dva složením nástrojů identické orchestry. Leckdo si tudíž pomáhá abstrakcí, kdy je zvuk gamelanu přirovnáván ke „kapkám deště padajícím ze stromů po dešťové přeháňce".
Tvrdí se, že pokud se při hře gamelanu ztratíte, lze se vydat vlastní cestou a dokud nezjistíte kde jste, měli byste se držet rytmu gongu. Tenhle způsob naslouchání a reakce byl naprosto zásadní i pro Susheelu a Sama. Zkrátka během intezivního zkoušení přistoupili na interaktivní hru, kterou každý vnímavý prý dokáže vyhrát, přestože se potýká s naprosto odlišným laděním,které v západní a indické hudbě neexistuje.
Susheela v anglicky zpívaných, do rocku, popu a experimentů zasazených skladbách medituje na mysteriem smrti, trasformací a pomíjivostí světaběhu. Intenzivní zvuk alba jde na vrub také mimořádným hostujícím hudebníkům: smyčcová sekce londýnského souboru Phaedra Ensemble, virtuózní pařížská perkusistka Lucie Antunes, indický hráč na tabla Pirashanna Thevarajah (Ravi Shankar),bubeník Malcolm Catto (The Heliocentrics) nebo baskytarista Dudley Phillips (Robert Wyatt).
(pro Český rozhlas)
Jiří Moravčík
