Headlong (2017)
John Smith
Barp Records
26.08.2018 | Utajený poklad vytříbeného folkového písničkářství.
Navzdory tomu, že připomíná dřevorubce a jmenuje se kovář, prsty hladí struny jako zlatník. Jiný by ty baladické a milostné „smithsongy"možná odeřval, brečel u nich, skřípal zuby, trhal emoce na cucky, až byste na něho přes slzy jako hrachy neviděli. John je však zpívá vřele, zahloubaně, dylanovsky nenuceně a přestože s něčím takovým nepočítáte, i tak vás do děje vtáhne jako vodník pod hladinu. A co teprve Johnovo absolutně výjimečné kytarové umění, považované za esenci jeho dvou hrdinů: Johna Martyna a Johna Renbourna, s nimž nejen hrál, stali se přáteli: Renbourn ho dokonce, snad proto, aby se víc lidí chytilo za uši, označil za budoucnost folku. A když někoho na album přizve Martin Simpson, to už musí být sakra dobrý kytarista, aby se vedle něho neztratil. Donekonečna bychom také mohli mluvit o Johnově spolupráci s Waterson:Carthy, Glenem Hansardem, Davidem Grayem, Lisou Hannigan nebo Joan Baez a pořád by obraz trubadúra z Devonu nebyl úplný. Raději si udělejte radost a zaposlouchejte se do jeho amalgámu folku, americany a country. Pak ho pusťte přátelům a společně se zamyslete, kdy jste naposled slyšeli něco tak krásně povznášejícího a přesvědčivého.
Tvůrce na dřeň upřímných skladeb pro chvíle kdy padají hvězdy nebo vás chmury táhnou do baru a jak se také tvrdí, i k prvnímu milování, s údajnou pravděpodobností jistoty početí, tyhle napsal během amerického turné, po narození prvního dítěte. A nejvíc se v nich vyznal z lásky k ženě, která mu zlomila srdce - manželka Joanna. Být na jejím místě a zazpívat vám John písně Save My Life a Coming Home, stanete se nejšťastnější ženskou na světě.
(pro Český rozhlas)
Jiří Moravčík
