Havana Meets Kingston (2017)
Mista Savona
VP Records
01.04.2018 | Pozitivní reggae vibrace z Havany
Album poprvé v tak velkém rozsahu zaznamenává spolupráci mezi kubánskými a jamajskými hudebníky. Podle australského producenta Jake Mista Savona ale něco takového už dlouho nevyhnutelně viselo ve vzduchu.
Kamenem sice z Kuby na Jamajku nedohodíte, přesto oba karibské ostrovy od sebe dělí pouhých sto padesát kilometrů, což by mohlo vést k myšlence na blízké sousedy navštěvující se kdy se jim zachce. Mají toho přece hodně společného: pijí vyhlášený rum, tanec a hudbou jsou pro ně vším, maňana přístup k životu mají také podobný a pokud jde o otrokářskou éru, od ní se odvíjí jejich pozice globálních hudebních velmocí naprosto se neslučující s velikostí ostrovů.
Afričtí otroci totiž a obou zásadně ovlivnili hudební vývoj a ať už na tamní světoznámé styly rumba, mambo, son, cha-cha, ska, rocksteady, dub nebo reggae nahlížíte z kteréhokoliv úhlu, vždycky skončíte v Africe; byť to vezmete oklikou přes americké vlivy - rhythm and blues, soul a jazz - tedy hudbu amerických černochů, potomků afrických otroků.
Historie tomu chtěla, že se Kuba v roce 1959 vydala komunistickou cestou a proměnila v hudební skansen, otevřený až s úspěchem Buena Vista Social Club, zatímco kapitalistická Jamajka svobodně exportovala ska a reggae do celého světa. Častějšímu korzování mezi ostrovy bránily hlavně rozdílné politické režimy, úplně bez kontaktů ale hudebníci nikdy nezůstali a docházelo i k vzájemné inspirační výměně. Členové legendární skupiny Skatalites - saxofonisté Tommy McCook a Roland Alphonso - se narodili v Havaně s afrokubánskými rytmy v krvi; stejně tak hvězda jamajského ska, zpěvák Laurel Aitken a naopak: velikáni Bob Andy a Jimmy Cliff v 70. letech koncerty na Kubě otevřeli prostor pro vznik kubánské reggae scény, pravda, dodnes marginální. A kytarista Ernest Ranglin a nebyl sám, kdysi vzpomínal, jak silně na něho působila kubánská hudba přenášená na Jamajku rádiovým éterem.
Styčných bodů bychom našli daleko víc, jinak ale oba ostrovy představují nadále dva odlišné hudební vesmíry. A album na tom nic nezmění. Australského producenta spíš překvapilo, že s nápadem přivézt v roce 2015 do havanského studia Egrem sestavu jamajských hvězd nepřišel nikdo dřív. Mimochodem do toho samého, kde se pod vedením Ry Coodera zrodila legenda Buena Vista Social Club, vzorový projekt pro Jaka Savona. Ani on nemyslel na cokoliv přelomového, šedesátce muzikantům a zpěvákům z Jamajky a Kuby ve věku od osmnácti do osmdesáti let pouze poskytl příležitost napojit se na sebe, poznat se a dělat to, co umějí nejlépe: hudbu.
"Vycházel jsem z mixu autentických kultur, ale bez pevných pravidel, všechno probíhalo přirozeně. Ačkoliv Jamajčané nemluví španělsky a Kubánci anglicky, jakmile společně spustili, vůbec na tom nezáleželo. Byla radost je pozorovat a poslouchat, jak se dorozumívají skrze hudbu," popsal atmosféru Savona atmosféru ve studiu, kde se shromáždili takové jamajské kapacity jako Sly Dunbar, Robbie Shakespeare, Bongo Herman, Winston ‘Bopee’ Anderson nebo Ernest Ranglin a z kubánské strany Rolando Luna, Barbarito Torres, Changuito, Gaston Joya a další členové skupin Buena Vista Social Club, Los Van Van a Afro-Cuban All Stars.
Album poskládali z vlastních společných kompozic a coverů slavných standardů: Kubu reprezentují Chan, Chan a Candela, z Jamajky si vypůjčili Marleyho Positive Vibration a hit kapely The Congos Row Fisherman Row. Materiálu nicméně natočili tolik, že příští rok vyjde další album. Mezitím přijde do kin dokumentární film zachycující pobyt v Havaně a pod hlavičkou Havana Meets Kingston se okleštěna sestava vydá na koncertní turné zahrnující Kubu, Jamajku a Austrálii. Zatím, pak se prý uvidí. Každopádně je na co se těšit, protože nová éra jamajsko-kubánského hudebního frončaftu začala skvěle.
(Český rozhlas)
Jiří Moravčík
