Year of The Funky
Bei Bei & Shawn Lee
Légère Recordings
04.01.2018 | Čínská hráčka na starobylou citeru guzheng a americký multiinstrumentalista hrají pop funky. S hudební sebejistotou propojují Východ se Západem a obejdou se u toho beze slov.
Funky je možná silné slovo, alespoň ve smyslu dravého americké funky, povrchní asian fusion nicméně nečekejte, přestože má instrumentální album místy rádiově friendly zvuk, což lze přičíst dlouholeté zkušenosti obou hráčů ze skládání soundtracků pro televizní seriály a filmy, kdy o nějaké složité umění nikdo nestojí. Navíc: dva tisíce let starou citeru guzheng, tedy výsostně melodický nástroj, ve funky mašinu neproměníte, kdybyste se rozkrájeli. Hrát rytmicky na jednadvacet strun není nic jednoduchého, ukázalo se ale, že nástroj určený pro klasickou hudbu čínských císařů se s moderní hráčskou technikou dokáže bez problému adaptovat v jazzu, avantgardě i rocku. V oblibě mají guzheng pro její velmi vznešený zvuk i electro producenti.
Bei Bei, považovaná od útlého mládí za zázračné dítě, absolvovala v Číně klasickou konzervatoř a na citeru hrála od dvanácti let. Do její kariéry se však vloudila chybička: nervozita ji před publikem totálně svazovala ruce. Přestěhovala se proto do Spojených států a na universitě začala studovat zvukový design a jazz. Guzheng si sebou pro jistotu na cestu přibalila, prý co kdyby. Živila se nejprve úspěšně na ulicích buskingem a než se nadála, vstoupila do studia a v roce 2014 natočila album se slavným skladatelem Richardem Horowitzem. Pak potkala amerického hudebníka a producenta Shawna Lee, a snad lépe si vybrat nemohla. Z kontrastu krásné štíhlé dívky brnkající prsty na struny dřevěné citery a dlouho vlasatého hipíka, který stál po boku Jeffa Buckleyho nebo Amy Winehouse, vzešla poprockem a funky groove akcentovaná instrumentální hudba, do níž proznívá dvorská klasická teatrálnost.
Jejich druhé společné album Year Of The Funky, kdy je doprovází jazzový bubeník, určitě nepřevrátí hudební svět, potenciál zaujmout, už jen kvůli na západní scéně pořád ještě vzácné citeře, má ovšem vysoký.
(pro Český rozhlas Ostrava)
Jiří Moravčík
