Kin Sonic (2017)
Jupiter & Okwess
Glitterbeat
04.01.2018 | Samozvaný generál povstalců konžské hudby Jean-Pierra Bokondji alias Jupiter trvá ve své zemi na dvoufázové revoluci: nejprve hudební, pak mentální.
V druhém případě postupuje pomaleji, přes texty, které musí konžské politiky ale pořádně štvát, zatímco v druhém už dosáhl nejvyšší mety: s napětím ho proto poslouchá skoro celý svět, Jupiterem ke všemu bláznivě roztančený. Na druhém albu Kin Sonic se k němu znovu přidal Damon Albarn a nově houslista Warren Ellis od Nicka Cavea.
Čtyřista padesát etnik, tisíce vlivů a nespočítaně rytmů - co skladba, to jiný. Nezapomeňme také, že z Konga vzešel jeden z nejinfekčnějších novodobých panafrických stylů - rumba congolese. K tomu přidejte mládí strávené v Evropě, lásku k americkému funky a vyjde z toho pro Jupitera slušná zásobárna inspirací.
Pokud navíc shlédnete slavný dokumentární film Jupiter´s Dance, uvidíte, jak snad na každém rohu hlavního města Kinshasy hraje nějaká kapela docela odlišnou hudbu: tradiční nebo nejvíc se k ní blížící styly, afrobeat, rock, funky, hip hop, reggae. Už chápete, proč se "nejšílenějšímu městu v Africe" říká Music City? A proč Jupiter nemá o jednotlivé díly své strhující hudební skládačky nouzi?
"Každá skladba alba představuje jeho vlastní kus života, myšlenek, zkušeností, reflexí a osobní jedinečnosti. Jupiter nepřestává v průzkumu dosud utajeného hudebního dědictví a umisťuje ho do moderní zvukové krajiny," napsal do sleevenote britský novinář Andy Morgan.
Narodil se v roce 1963 v rodině privilegovaného diplomata. Do sedmnácti žil v Tanzánii a východním Berlíně, pak se vzepřel otci, který o kariéře hudebníka nechtěl ani slyšet, a ocitl se na ulici Kinshasy. Ve umělecké čtvrti Lemba, kde s troufalou trpělivostí začal se skupinou Okwess (Jídlo) uskutečňovat svou hudební vizi žije dodnes a část výdělku alba Kin Sonic věnoval nadaci podporující bezdomovce. V roce 2006 Jupitera objevili v Kinshase francoužští dokumentaristé Renaud Barret a Florent de la Tullaye, o pár let později přicházející s dalším drahokamem: skupinou vozíčkářů Staff Benda Bilili. Francouze následoval Damon Albarn s Africa Expressem a Jupiterovo debutové album Hotel Universe s jejich podporou proniklo na mezinárodní scénu.
Kin Sonic v textech znovu zpochybňuje obecně servírovanou historii Demokratické republiky Kongo, jedné z nejchudších a nejnebezpečnějších zemí planety a motivy lidí, kteří ji vládnou. Pro své bohaté nerostné bohatství trpí Kongo obrovskou korupcí, do východních částí se normální člověk neodváží a není to tak dávno, co se zemí přehnaly nesmírně drastické občanské války. Hořký ironický Jupiterův smích ve skladbě Bengai Yo o "královské hostině pro všechny" hovoří proto za vše.
Producent Marc-Antoine Moreau (Amadou & Mariam, Songhoy Blues) pomohl Jupiterovi definovat novou konžskou taneční hudbu: založenou na základě rumby, zostřenou však rockovými kytarami, Ellisovými temně kvílejícími houslemi, klávesami a valivou rytmikou, jejíž intenzitu řídí nepřekonatelně úderný Montana. Uvedl se i jako autor skladby Le Temps Passé o náročné výchově dětí v drsné realitě Kinshasy. Recitací úryvku z knihy Bandoki (The Sorcerers) konžského spisovatele a filosofa Zamenga Batukezangie do ní vstoupila francouzská herečka Sandrine Bonnaire
Obal je dílem Jupiterova letitého přítele Roberta Del Naja od Massive Attack. Zlaté oči prý znamenají moudrost a dvě srdce empatii,zatímco u letadel si můžete vybrat: cestování nebo hrozbu války.
(Český rozhlas)
Jiří Moravčík
