Baile Electrónico (2017)
Omiri
Bigorna
07.10.2017 | Portugalské vesnice pod náletem eletrobeatů
Portugalský hudebník Vasco Ribeiro Casais, který rozhodně stojí o zvýšenou pozornost. Vystupuje pod jménem Omiri a není dnes možná v Portugalsku zajímavějšího průkopníka kombinace vesnické tradice s elektronikou.
Na otázku, proč je Omiri tak dobrý a velmi respektovaný, existuje příliš mnoho odpovědí. Jednou z nich může být jeho pojetí, kdy na koncertech i ve studiu spojuje zvuk mistrovsky zvládnutých akustických nástrojů se samply tradičních zpěváků a elektro beaty - taneční i hip hopové. Využívá přitom až neuvěřitelné množství žánrů, stylů a tradičních témat, které se vzájemně netlučou, ale splývají v naprosto dokonalý moderní hybrid trad moderní hudby 21. století. Není to hudba čistě studiová: Vasco Casais pátrá po archívech, objíždí venkov a zaznamenává lidové zpěváky a následně stříhá, smyčkuje a míchá s taneční elektronikou. Při živých vystoupeních dokáže fascinovat hrou na nyckelharpu, portugalské dudy, irské bouzouki a celou řadu strunných nástrojů a to vše v dokonalé synchronizaci s video samply.
Sociální antropologie se v projektu Omiri propojuje s výrazně originálním hudebním přístupem zdůrazněným na koncertech živou projekcí osobně natočených záznamů rozhovorů nebo zpěvu posledních pamětníků živé vesnické tradice. Fragmenty můžeme je slyšet i na albu Baile Electrónico, zahrnujícím také živé hosty. Patří mezi ně třeba Ana Matos Fernandes, jedna z nejobdivovanějších portugalských raperek, známá jako Capicua. K Omirimu má blízko i z jiného důvodu: vystudovala sociologii a jeho zájem o zanikající kulturu je jí blízký.
Další host - zpěvačka, akordeonistka a skladatelka Celina da Piedade - ctí tradiční portugalské kořeny, její tvorba má ale daleko universálnější charakter; skládá také hudbu pro filmy, divadla a taneční představení. Spolupracovala také se španělskou zpěvačkou Uxía, italským skladatelem soudobé vážné hudby Ludovico Einaudim nebo baskickým akordeonistou Kepou Junkera.
"Nepovažuji se za nacionalistku, věřím, že hudba by měla být doceněna skrze svou kvalitu a nikoliv pro svůj původ. Na druhou stranu přiznávám, že jsem trochu zaujatá, protože si myslím, že za novou generací portugalských hudebníků stojí skvělé výsledky. Nebojí se tradici spojovat s rockem, popem a elektronikou a tím ji pro zahraniční posluchače učinit zajímavou. Nejsem ze staré školy, podobné věci podporuji, protože uzavřít se na domácí půdě se může obrátit proti vám," řekla Celina da Piedade. Je tomu sice už dávno, ale vlastně tím slovně podepsala snažení Omiriho, sklízejícího za vydařené album jednu pochvalnou recenzi za druhou.
Jiří Moravčík
