World Music - Malý průvodce světem world music

No Borders (2016)

Hugh Masekela

Universal

04.07.2017 | Nové album jihoafrického trumpetisty dokazuje, že pokud jde o hudební hranice, v Africe něco takového nikdy neexistovalo.


Jeden z nejlepších žijících trumpetistů na obalu alba No Borders vztyčuje dlaň s vyobrazením mapy Afriky z roku 1590, kde žádné hranice nejsou. Není to od Masekely nové gesto: u průkopníka fusion music se jedná o téma pohánějící jeho panafrickou hudbu od samého začátku. "Myslím, že není dobře, že jsme vychováváni k tomu, abychom mysleli geograficky. Všichni jsme součástí jednoho světa. Když byl člověk stvořen, neexistovaly žádné hranice," řekl v roce 2014 v rozhovoru pro stanici Vltava. 

Jihoafrické styly Masekela celosvětově srozumitelným způsobem promíchal s jazzem a během třicetiletého exilu postupně také s rhythm´n´blues, reggae, popem, soulem a lze ho považovat za jednoho z klíčových kmotrů afropopu. Názor má i na jazz, svorník jeho hudby: " Jazz není dán jako vodík nebo kyslík, je to dar přírody."

Osmasedmdesátiletý trumpetista a zpěvák přichází s albem po mnohaleté přestávce s vysvětlením, že čekal na inspiraci. Poprvé se spojil se synem Selema Masekelou, americkým sportovním komentátorem a jak se ve skladbě In an Age ukazuje, i dobrým raperem.  S přítelem, jihoafrickým kytaristou Thembou Mokoena, nasazuje Masekela v The Rooster svůj armstrongovský chraplák  v připomínce dávných časů, kdy se v Soweto začal vařit jazz s tradičním stylem maskanda a největšího překvapení se dočkají fanoušci legendárního kytaristy a zpěváka Olivera Mtukudziho ze Zimbabwe. S Masekelou je pojí silné přátelské pouto, politický aktivismus a odbojné povahy, nicméně na albu se společně představují poprvé: v Mtukudziho starší skladbě Tapera.

Nejvíc na albu dostihly Masekelu vzpomínky: afrobeatová Shango má být pocta Felu Kutimu se kterým se v nigerijském Lagosu sice často dostával do názorových pří ohledně tvrdosti postupu proti vládě, čas ale dal za pravdu spíš Kutimu, což potvrzuje  současný Masekelův skepticismu.

"Pokaždé, když si posedíme s Harry Belafontem, podívá se na mě a povídá: jak se cítíš chlape. A já mu říkám: špatně, tolik tvrdě jsme pracovali a co z toho. 60. léta byly dobou naděje. Vlasy, generace lásky, protiválečné úsilí, antirasismus a vypadalo to, že to bude fungovat. Nestalo se. Afroameričané se už do boje nehrnou, Ku Klux Klan se rozpustil do americké policie a podívej, kdo se stal americkým presidentem," svěřil se zklamaný Hugh Masekela v jednom rozhovoru a vztek si vylil do skladby Shuffle & Bow, tvrdé připomínce jižanského otrokářství.

Universal

Jiří Moravčík

Odkaz na Myspace.comWWW odkaz

Zpět