Neuk Wight Delhi All-Stars
Yorkston/Thorne/Khan
Domino Records
07.10.2017 | Kombinace folkového písničkáře, jazzového kontrabasisty a indického hráče na housle sarangi založená na úvaze, že fungující hudebně-kulturní crossover může být zdrojem přesvědčivé zprávy o době v níž žijeme.
Spojení folku s Indií není na britské scéně neobvyklé, v případě tria se ale můžeme bavit o výjimečném transcendentním zážitku. Odkazy sice od loňského roku, kdy debutovalo albem Everything Sacred, vedou ke spirituálnímu jazzu Alice Cotrane nebo nadčasovým anglickým skupinám Incredible String Band a Pentangle, míněna je ale spíš podobná odvaha propojit nepropojitelné, než přímé srovnání.
K rozklíčování intenzivního hudebního zážitku, které trio ještě víc umocňuje na koncertech, pomohou informace o pozadí jednotlivých aktérů, kdy dojde i na vysvětlení nezvyklého názvu alba Neuk Wight Delhi All-Stars.
Písničkář James Yorkston pochází z východní oblasti East Neuk, ležící v hrabství Fife a na folkové scéně je považován za utajený poklad. Spolupracoval s Johnem Martynem i Martinem Carthym a chválou u něho nešetřil John Peel z Radia BBC. Jazzový kontrabasista Jon Thorne z ostrova Isle of Wight se vždy pohyboval v několika hudebních teritoriích najednou. Léta hrával s elektro-pop-folkovou skupinou Lamb, experimentoval s kytaristou Robertem Frippem, doprovázel folkové hvězdy a za svého mentora považuje anglickou kontrabasovou legendu Danny Thompsona.
Hráč na sarangi a zpěvák Suhail Yusuf Khan se narodil v indickém New Delhi a je vnukem legendárního Ustada Sabri Khana. Indický druh svislých houslí získal název sarangi, tedy sto barev, díky nesmírně široké paletě působivých zvuků a podivuhodné schopnosti napodobit zabarvení a emoce lidského hlasu.
Všichni tři na albu doplňují své nástroje ještě klavírem, bouzouki, nickelharpou nebo perkusemi a hranice multikulturního amalagamu překračují také improvizačními plochami, kdy stírají rozdíly mezi autorskými a tradičními skladbami.
Ne všechna hudba tria má proto předem dané vyznění. Skladbu False True Piya o nešťastném, na svou lásku čekajícímu milenci propadlému halucinogennímu stavu, složil Khan a když Yorkstonovi vysvětlil o čem v hindštině zpívá, toho hned napadla stará skotská balada The House Carpenter, v níž krutou pomstu za nevěru vykoná abstraktní démon. Její fragment odzpívá na začátek Yorkston v angličtině, pak už následuje Khanovo vokální kvílení podpořené strašidelným zvukem sarangi. Ve skladbě Samant Saarang/Just a Bloke si to vymění: na Khanovo otevření navazuje cover existenciálního přemítání o samotě Just A Bloke od Rogera Eno.
Jiří Moravčík
