Tribute to Ndiouga Dieng (2017)
Orchestra Baobab
Worl Circuit
07.10.2017 | Specialista na stárnutí
Mohutný africký strom baobab dorůstá do krásy stáří klidně až tisíc let. Síla Orchestra Baobab však nepramení z bezmála padesátileté existence, naši úctu si zaslouží pro svou hudbu, sice se míjející s výraznějším vývojem, přesto setrvale nebývale perlivou. Senegalští veteráni nepřežívají jako připomínka dávných časů, to prostě neumí, jenom si zkrátka určili inovační hranice za které už nemají důvod se vydávat.
S nadsázkou se titulují specialisty na všechny styly, ve skutečnosti nikdy neuhnuli z afro-kubánské trasy vytyčené mandinskými grioty. K těm se teď na albu Tribute to Ndiouga Dieng upnuli nejvíc: zcela poprvé totiž do sestavy přijali hráče na koru Abdoulaye Cissoko. Takřka nenahraditelný kytarista Barthelemy Attisso dal znovu přednost právnické praxi a producent Nick Gold z labelu World Circuit usoudil, že než hledat "plagiátora", bude lepší dosadit k novému kytaristovi Yahya Fall z Beninu koru, jejíž zvuk ostatně západoafričtí kytaristé odjakživa přenášejí do svých strun. Cissoko pochází ze senegalského regionu Casamance, kde griotská hudba zní malinko odlišněji než ve zbytku země , čímž skladby Orchestra Baobab získaly na výraznější zvonivosti - například v griotské klasice Mariama. "Ani krása, úspěch a laskavost nezmění, že umřeš. Tak to na světě chodí ," zpívá se v ní a není divu, že před její majestátností ztichl i orchestr.
Desetiletou pauzu od posledního alba Made In Dakar vyplnil Orchestra Baobab koncertováním: sil ovšem ubývalo, nové skladby se rodily těžčeji než kdy předtím a když se přidaly nemoci hlavních zpěváků Ndiouga Dieng a Rudi Gomise, cesta do studia se orchestru vzdalovala. Třetí z nich, Balla Sidibe, to trvdohlavě odmítal nadobro zabalit, takže s Nickem Goldem chvíli přemýšleli o jeho sólovém albu. A přitom je napadlo využít koru. Zbytek orchestru tím nadchli: z motání se v poměrně už začarovaném afro-kubánském kruhu pro ně žádná čerstvá energie nekoukala. Navíc Gold výhradní těžení z minulosti prozřetelně odmítal. V nadšení Orchestra Baobab nepolevil ani po loňské smrti Dienga, na jehož památku album pojmenoval a kterého zastoupil syn Alpha. Vyplatila se také další mladá posila: pozounista Wilfred Zinzou, naprosto stejný showman jako saxofonisté Issa Sissoko s Thierno Koitem.
"Slyšet s Orchestra Baobab po pětatřiceti letech znovu zpívat Thione Secka stojí za to zaplatit vstupné," napsal na portálu Afrop Worldwide Banning Eyre a pamětníci ví o čem mluví: než se ze Secka stala hvězda západoafrické hudby, patřil k oporám orchestru a před neuváženým manželstvím chlapy varující skladba Sey patřila ke koncertním vrcholům Orchestra Baobab. Nečekaně zkrásněla i s Fallovým kytarovým sólem a odvázanou dechovou sekcí.
Senegalský zpěvák Cheikh Lô se k orchestru připojil naopak náhodou: objevil se v dakarském studiu a když už tam byl, Gold ho požádal aby Sidibemu pomohl tentokrát ve skladbě Magno Kouto sňatek chválit: "Dobré manželství je k nezaplacení, a když vám dá bůh hodné děti, bude se mít o vás kdo starat."
Jiří Moravčík
