Brzask Bogów (2016)
Lelek
Karrot Kommando
09.10.2016 | Album debutující skupiny se nemíjí s 1050. výročím přijetí křesťanství v Polsku, hudebník Maciej Szajkowski však odmítá přistoupit na rozšířený mýtus, že jeho polskou národní identitu vytvořila církev.
Věru názor, kterým si v problémech se aktuálně zmítající katolické zemi body nezíská, ale Maciej se zkrátka musel zeptat: "Často operujeme s termínem národní identity a odvoláváme se na dědictví starých Řeků, Římanů a křesťanaské církve. Přesvědčení o středomořském dědictví se stalo tak jednoznačné, že jakákoliv alternativa je považována za nebo kacířství. A co dědictví pohanských národů pohrdavě považované za barbarské?".
S ekipou předních polských muzikantů a zpěváků složil jedenáct skladeb evokujících pohanské časy: směs folku, rocku, tradice, exotiky a ozvěn Czesława Niemena. Slyšíme soulově i syrově vypjaté hlasy, sbory, loutny, bubny, housle, flétny a Moog a hammondky. Nic z toho ale neodpovídá obrazu módního pohanského vzedmutí: bohy, kulty, mysticismem a přírodními silami se album sice jenom hemží, texty ovšem pocházejí od polských básníků 19. a 20. století Ryszarda Berwińskiego, Władysława Broniewskiego, Antoniego Wacyka nebo Ryszarda Daneckiego. Což by pohanské rockery ověnčené kožešinami a tajemnými bludy mohlo spolehlivě odradit, a pokud ne, konečnou jim určitě vystaví bezmála osmdesáti stránkový booklet: nahuštěný esejemi a hodnověrnými fakty respektovaných polských vědců a historiků. Odmítají iluzi polské homogenity určené křesťanským křížem a dávají Szajkowskému za pravdu. "Jedná se o nebezpečnou iluzi v době, kdy ekonomická globalizace doprovázená intelektuální uniformitou má tendenci ignorovat kulturně rozmanitý svět a historické studie," píše profesor Karol Modzelewski.
Klíčová slova boookletu: slovanská etnogeneze, bohové, geny, hudba a lelek obecný. U malého ptáčka,který žije i u nás se zastavme, vždyť se po něm album i nová skupina jmenuje. Copak o to, že patří k vzácným druhům a nočního lovce hmyzu málokdo spatřil, je hlavně spojen s mnoha lidovými pověrami: odtud třeba lidový název lelek kozodoj neboli údajný tajný upíječ kozího mléka se struků. Pohanským Slovanům lelek symbolizoval nosiče duší: než jim katolíci vnutili peklo, jejich duše v podobě ptáků odlétaly pouze do ráje,odkud se vracely, vstupovaly do ženských lůn a v nich probouzely nový život. Ostatně kdo u nás dodnes nosí děti? Čáp, a kdysi to byl také lelek.
Jak zhudebnit taková témata a nesklouznout do pseudopohanské parodie? I tady se Maciej Szajkowski spolehl na studie lidové a sakrální hudby a svobodně po staletí metamorfující tradici. Přidal osobní intuici vyčtenou, jak uvádí, od Pabla Picassa: všechno, co si dokážeš představit, je reálné. Leader a bubeník skupiny Warszaw Village Band na albu pracoval přes dva roky a urputností, s jakou do historického kontextu uvozuje folkrockovou hudbu, navazuje na předchozí , podobně pečlivě vyzdrojovanou práci s anarchisticky laděnou kapelou R.U.T.A. Lelek není hudba pro široká filmová plátna, patří do klubů, čím punkovějších, tím vstřícnějších, protože jsou domovinou většiny Szajkowskeho spoluhráčů. A Kamil Rogiński (ŜANĜO), Jakub Koźba (Power Of Trinity), Piotr Stefański nebo Patryk Kraśniewski (Vavamuffin) platí v Polsku za natolik dostatečně silná jména, aby leckoho donutili přemýšlet jestli 14. dubnem 996, jak mu v kostele tvrdili, nastal v Rzeczpospolita Polska opravdu soumrak pohanských bohů.
Jiří Moravčík
