Azel (2016)
Bombino
PTKF
09.10.2016 | Tuarežský kytarista z Nigeru se na albu znovu svěřil do rukou západního producenta: Dave Longstreth z americké rockové skupiny Dirty Projectors na rozdíl od svého předchůdce Dana Auerbacha ve studiu ale příliš nekouzlil a soustředil se na Bombinův požadavek, aby vše znělo jako na živém koncertu.
Tuarežská kytarová hudba se na Západě zjednodušeně a nepřesně nazývá pouštní blues. Tuaregové ji říkají tishoumaren, což v jazyce tamashek úzce souvisí s jejich pozeií vyjádřenou slovbem assouf. "Asi nejdůležitější slovo v tuarežské poezii. Vyjadřuje bolest v srdci, nostalgii, touhu, smutek, spirituální duchovno a dění ve tmě, kam už nedosáhne zář táborového ohně," obsajnil duši tuarežské hudby, britský producent a objevitel skupiny Tinariwen Andy Morgan. Když v 70. letech, během povstání, vyměnili mladí tuarežští rebelové tradiční loutny za elektrické kytary, měli z kazet dobře naposlouchané desky Jimi Hendrixe nebo Rolling Stones. Všichni do jednoho, včetně Bombina, a nedávný průzkum portálu Afropop to potvrdil, se však hlásili k Marku Knoflerovi a jeho skupině Dire Straits; což platí i pro dnešní generaci hduebníků. Autor průzkumu se proto odhodlal k odvážné výzvě směrem ke Knoflerovi: "Pokud přejete severu Mali mír, přijeďte tam odehrát. To je dnes asi jediná věc, která znesvářené tuarežské kmeny dokáže sjednotit."
Bombino zřetelně vstřebal Hendrixovu školu, Knopflerovu zvukomalebnost a bluesovou střídmost malijského kytarového velikána Ali Farka Tourého, na rozdíl od tuarežských skupin Tinariwen, Tamikrest nebo Terakaft ve své hudbě ale nikdy nestranil politickým a bojovým prohlášením, přestože mládí strávil uprostřed bojů, poznal smrt blízkých a dlouho žil v alžírském exilu. Dobře také pamatuje když během posledního povstání v roce 2009 považovala vláda elektrické kytary v rukách Turegů za zbraň „Tehdy byl každý pohyb na poušti nebezpečný. Vojáci neradi viděli, když se Tuaregové shromažďovali. A protože je u nás zvykem, že hudba provází všechny slavnosti, na každou oslavu byli zváni hudebníci s kytarami. Vojáci o tom dostávali od svých informátorů zprávy a mysleli si, že se lidé scházejí kvůli povstaleckým písním. Proto hraní na kytaru zakázali a když s ní někoho přistihli, zastřelili ho.“
Na novém albu zpívá Bombino v tuarežském jazyku tamashek hlavně o každodenním životě v Nigeru a zmiňuje vytrácení se tuarežské identity a dávných tradic. "Nechci diskutovat o politických problémech Sahelu, mám jen jedinou skladbu vracející se tuarežským povstáním týkající se revoluce. V Nigeru došlo k mnoha pozitivním změnám. Společnost a vláda jsou k Tuaregům daleko vstřícnější. Prožíváme zatím nejdelší klid zbraní v historii. Máme tuarežské politiky a předsedou vlády je dokonce Tuaregu. Samozřejmě, existuje stále hodně problémů, ale věci se v Nigeru hodně zlepšily."
Jiří Moravčík
