Loundo
Moh! Kouyaté
Wrasse Records
08.06.2016 | Bez klobouku a talismanu od babičky nedá prý kytarista a zpěvák Moh Kouyaté z Guineje ani ránu. Osobní fetiše mu přinášejí štěstí a zdá se, že zafungovaly také na britského písničkáře Pierse Facciniho a francouzského hráče na cello Vincenta Segala, kteří mu pomohli natočit nové album.
Moh! Kouyaté pochází z rodiny griotů, odmala byl tedy předurčený stát se hudebníkem. Původně se učil na dřevěný balafon, později ale přešel na kytaru a učil se od největších mistrů. Slavný guinejský saxofonista Momo Wandel ho přivedl k jazzu a k blues a rocku se dostal poslechem desek BB Kinga, Carlose Santany a Jimi Hendrixe. Založil si vlastní kapelu Conakry Cocktail, se kterou hrál po hotelech hlavního města Conakry. Když v roce 2004 do země přijel americký černošský bluesman Corey Harris, byl Kouyaté požádán, aby mu pomohl hlouběji prozkoumat vazby mezi blues a jeho západoafrickými kořeny. Nakonec společně odjeli na americké turné a tři roky na to se Moh! Kouyaté usadil v Paříži. Zvěsti o zdatném kytaristovi se brzy rozšířily a zanedlouho doprovázel malijskou zpěvačku Fatoumatu Diwawara a hráče na koru Ba Cissoko.
Hudba africké diaspory uprostřed Evropy už dávno nevzbuzuje zdání nepřirozenosti, s naprostou samozřejmostí ji přijímají lidé, kteří ji v minulosti obviňovali z nepůvodnosti a z nedostatečného afričanství. Pařížské přistěhovalecké čtvrti, kam se od 80. let uchylovali Youssou N´Dour, Salif Keita, Mory Kante, Manu Dibango a natáčeli tu pilířová alba afropopu, si navíc nadále drží pověst důležitého vývojového centra africké hudby. Pro ambiciózního skladatele Moh! Kouyatého se proto Paříž stala ideálním prostředím k natočení alba Loundo, což v jazyku bambara znamená Jeden den.
Od brilantního kytaristy Kouyatého posloucháme autentické styly guinejských griotů, ale hlavně ty moderní, které v Guineji nikdo nezná, protože vznikly v hudebním kvasu kosmopolitní Paříže. V jiskřivě koncipované Koayatého hudbě se prolévají západoafrické vlivy s jazzem, funky, blues a rockem. Zvukový základ vedle elektrické kytary a kláves tvoří harfa kora nebo dřevěný balafon. Mezi hosty se objevili také britský, v Paříži usazený písničkář Piers Faccini a francouzský hráč na cello Vincent Segal, už dlouhá léta proslulí úzkou spoluprací s africkými hudebníky. A hitovou skladbu Darré s Kouyatem nazpívala Mariama ze Sierra Leone, mimochodem ta, kvůli které si kdysi před schůzkou koupil klobouk a protože mu přinesl štěstí, od té doby ho sundává z hlavy jen před spaním.
Jiří Moravčík
