Mundo Meu (2015)
Flavia Coelho
27.02.2016 | Brazilčanka s africkým naturelem uprostřed Paříže.
Okolo vichřivé zpěvačky se navíc točí tolik výrazných osobností, že už to samo ji staví do centra pozornosti. Existuje na to spolehlivé vysvětlení: jejímu osobnímu světu - Mundo Meu - je totiž opravdu snadné podlehnout.
Hraje si s žánry od bossa novy, baile funku a samby přes afrobeat, reggae, dancehall, dub, pop a hip hop. Brazilské taneční rytmy klidně skříží s balkánskými, posluchači přitom jde vstříc bez podbízení. Reputace předešlého alba Bossa Muffin a nedávný úspěšný skladbový duet Degg Gui se senegalským zpěvákem Cheikhem Lô vedly k tomu, že na novince Mundo Meu hostují francouzský akordeonista a programátor Fixi, nigerijský bubeník Tony Allen, německý pop reggae zpěvák Patrice s kořeny v Sierra Leone, senegalský zpěvák Woz Kaly nebo raper Speech, leader americké hop hopové skupiny Arrested Development.
Taneční cloumavost a pozitivismus skladeb, dosahujících krajních mezí nakažlivosti, ji vnutilo životní přesvědčení: "Žádné pocity smutku nebo melancholie, to nemám v povaze a nevidím smysl si na veřejnosti vylívat žal. Co je pro mne nejdůležitější, je udělat si čas na užívání si života."
Blíží se to barvotiskové představě, že v Brazílii se od rána do noci myslí jen na bezstarostný tanec a hudbu, jenomže jak si vysvětlit, že odsud Flavia v pětadvaceti letech utekla do Paříže? Toužila prý dosáhnout na vyšší umělecké mety a vyšla z předpokladu, že totéž se ve francouzské metropoli předtím podařilo jejím hudebním idolům: krajanům Gilberto Gilovi a Chico Buarqueaovi a svá nejlepší léta tu prožili Salif Keita nebo Miles Davis. Proto se tu rodačka z Rio de Janeiro v roce 2006 usadila. Zpívala na ulicích, v metru, čistila boty a pracovala v baru - pro cílevědomou Flavii pocházející z chudinské favelas nic s čím by se doma nesetkala. Že ale jednou vyprodá pařížskou Olympii a na slavném britském festivalu Womad po sobě za nechá spoušť, jako by se přes něj přehnalo tornádo, tak to ji tehdy ani ve snu nenapadlo.
Na album Mundo Meu Flavia Coelo usiluje o rozvíjení brazilské hudební filosofie: vytěžit co nejvíc s prolínání kultur a žánrově rozmanitosti. Už tolik výhradně nestraní reggae a dubu, jak by se díky videoklipu Vazio zdálo, záměrně zvolila globálnější mix, stále však pevně ukotvený v brazilských stylech a blízkém vztahu k africkým rytmům.
Jiří Moravčík
