One Lost Day ( 2015)
Indigo Girls
Vanguard
14.09.2015 | Emily Saliers a Amy Ray už třicet let hrají a zpívají folkrockové písničky s výraznými melodiemi a nic na tom nemění ani nanovém albu.
K pochopení některých jeho textů je dobré vědět, že obě jsou lesbičky a za práva homosexuálů se perou vlastně celou svou kariéru. A v tomhle směru patří ve Spojených Státech k respektovaným ikonám, které se svým comig outem navíc přišly v době, kdy to nebylo běžné. Aby nedošlo k nedorozumění, album nestojí výhradně na lesbické tématice, obě dnes už padesátileté zpěvačky a skladatelky prosluly také jako nekompromisní politické rejpalky, aktivistky ohledně ochrany přírody a tvrdé bojovnice proti jakémukoliv bezpráví. Vždycky se přitom zaštiťovaly silnými hitovými skladbami, prodaly miliony alb a získaly Grammy. Zkrátka intimní milostná a osobní tématika se u nich dobře snoubí s potřebou nemlčet.
"Hudba lidi spojuje ve společném prostoru a láme bariéry. Najdete-li způsob jak lidi pro svou hudbu získat, dostane se vám dobrého nástroje k nim promluvit. Pokud nevíte jak říct, že vás něco štve a trápí, zpívejte o tom. I nám to dává pocit síly," tvrdí Indigo Girls, propojující popové melodie s rockem a tvrdými názory. Ve skladbě Rise of The Black Messiah sice připomínají dávné lynčování otroků na jihu Spojených států, míří s ní ale do současnosti a myslí na Hermana Wallace, černošského vraha, drženého ve vězení přes čtyřicet let na samotce. Předloni byl smrtelně nemocný propuštěn a tři dny na to zemřel.
Jiří Moravčík
