Liital (2014)
Aby Ngana Diop
Awesome Tapes from Africa
10.04.2015 | O jejím životě toho víme pramálo, což je eufemismus pro úplné nic, ovšem pátrání nebude jednoduché: senegalská zpěvačka Aby Ngana Diop v roce 1997 zemřela. Dochovala se pouze jediná kazeta Liital, první komerční nahrávka zachycující mistrovské podání taasu: tradiční senegalské ženské formy griotského rapu.
Zdigitalizovaná ve formě alba teď vyšla na blogu Awesome Tapes from Africa amerického etnomuzikologa Briana Shimkovitze. A zaslouží si zvýšenou pozornost: zní totiž až podezřele současně a že byla natočena v roce 1994 se ani nechce věřit.
Nasamplovaný zvuk houkajícího, v plné rychlosti se řítícího vlaku na začátku skladby Liital je dobré brát za varování: hřmotný hlas griotky doprovázené kanonádou bubnů sabar vzbuzuje stejné obavy, jako byste před tím vlakem stáli.
Taasukat, jak se zpěvačkám v jazyce Wolof říká, kulometně rapují starobylou poezii, spontánně improvizují po vzoru slam poetry, vládnou ženským obřadům, slavnostem, sousedským večírkům a mocnými hlasy vysoce zasahují senegalskou společnost. Na první poslech, a bez pejorativního vyznění, může Aby Ngana v šoku evokovat smyslů zbavenou pavlačovou drbnu v plné jízdě. Jazyku nerozumíme, stěží nás tedy někdo přesvědčí, že korpulentní a jak víme z You Tube, mimicky nenapodobitelná raperka neřve z naštvání - a opravdu ne - přesto se i u poslechu zpočátku krčíme v očekávání odkud přiletí první rána. Nemá to nic společného z agresivitou: koho by zajímala tichá, meditující tassukat v pouličním davu, fungující jako sbor opakující nejúdernější fráze. A co teprve, když v něm stojí konkurentka, i tu je nezbytné "přerapovat".
V Senegalu velmi vážené taasukat radí, doručují zprávy a podobně jako jiné západoafrické griotky opěvují své mecenáše, za což si nechávají řádně zaplatit. Do jejich kreativního arsenálu opřeného o detailní znalosti historie a rodokmenů, patří rovněž okamžitá, často nemilosrdná reakce na dění v osobních komentářích. Kde se objeví, dokážou během okamžiku přivézt publikum do varu: zpěvem i tancem. K tomu jim do pomáhají bohové a bubny sabar. Jedny z nejhlučnějších v Africe:
kdysi se s nimi dorozumívali až patnáct kilometrů vzdálené vesnice. Sabary dotvářejí zvukovou identitu Senegalu a Gambie: znějí všude a při každé příležitosti; tvoří páteř tradiční hudby národů Serer a Wolof. Artilérie sabarů zahrnuje různé druhy rozdílně znějících bubnů se zásadním specifikem: hráč do nich tluče tenkou paličkou a rukou. Velmi členité a složité, pro Zápaďáka takřka nenaučitelné polyrytmy mají předem stanová pravidla, tvořená tzv. rytmickou frázi bakk: některé griotské klany si je v praxi předávají několik století. Od bohatě strukturovaných bakk se také odvíjí rytmické frázování taasu. A naopak: bubeníci přejímají rytmus raperek. Viz rachotivá skladba Yaye Penda Mbaye.
Názvem jednoho ze sabar rytmů - mbalax (doprovod) - zpěvák Youssou N´Dour pojmenoval v 70.letech dnes nejpopulárnější a nejtanečnější hudební senegalský styl. Měl k tomu důvod: v jeho novátorské kapele Super Etoile de Dakar tvořily rytmický základ sabary, což před ním v éře kubánsky znějících orchestrů používajících conga nikdo nezkusil. Mbalax silně vstřebal také tradici taasu a raným symbolem pro něho zůstává synkopovaný zvuk marimby zahraný na Yamaha DX-7.
Historický úvod nebyl od věci, získáte představu o hudebním doprovodu tassoukat Aby Ngana Diop: syrový mbalax se sabar ansámblem Mbaye Family Drum Troupe, nelítostně ostré backvokalistky, klávesy, elektronické bicí a na svou dobu ojedinělé samply - viz klusot koní v Ndame.
Poprvé se kazeta objevila v roce 2008 na americkém blogu Likembe. "Album patří k nahrávkám, co se za vámi plíží, srazí vás k zemi a zanechá omráčené na chodníku s otázkou co vás praštilo," uvedl tehdy bloger John B.
DJ Brian Shimkovitz z Awesome Tapes from Africa se k nahrávce dostal o dva roky později a zamávala s ní podobně. Nátlakovou, strhující úvodní skladbou Dieuleul-Dieuleul pak následující léta otevíral své sety. Aby Ngana v ní rapuje: "Vezmi si to, pokud chceš, vezmi si to." Původní radu senegalským ženám ale dnes klidně můžeme brát za doporučení alba.
Jiří Moravčík
