Thamesis (2014)
Mishaped Pearls
Proper
11.03.2015 | Tvrdí se, že na starých obrazech lze kdykoliv, i po staletích, najít nové detaily a kontexty. Sedmičlenná londýnská skupina Mishaped Pearls hledí na plátno anglického folku z pozice nově příchozích, lépe řečeno, k němu přistoupila náhodou. Tím pádem je opravdu co poslouchat.
Klasicky vzdělaná mezzosopranistka Manuela Schuette se s rockovým písničkářem a sběratelem exotických nástrojů Ged Floodem z předešlého pohlcení zhudebněnou antickou literaturou na třetím albu nečekaně vysmekli pseudoklasickým, soundtrackovým, až popartově elektrofolkovým zvukem. Vábivým tajemnou středověkou atmosférou.
U Mishaped Pearls folk vnímáme jen přes křehčí, omamně akustické momenty a tehdy, když překódují známé tradiční písně do vlastní definice: british folk song and beyond.
Kategorický názor vztažený ke skupině - neblázněte, tohle v žádném případě není anglický folk - se přitom ocitá v protipólu titulku článku v britském magazínu fRoots, vystihujícím ambice nových folkařů, kam se řadí také Mishaped Pearls: Let´s Go Outside.
Takovému povelu velmi dobře rozumí irský producent alba Gerry Diver, vkládající bez potlačování fantazie do mozaiky další kamínky: elektroniku a sborové vokály opalizované romantismem a vzpomínkou na Clannad. Docenil také Gedovu sbírku nástrojů: loutna saz, tenorová kytara nebo bolivijské charrango.
Podobně jako i předešlého Diverova triumfu - debut Sama Lee - je nutné zdůraznit nefolkový rodokmen členů skupiny a odkud někteří přišli. Zpěvačka Manuela z Německa, baskytarista Massimo Troiani z Itálie, houslistka Laurel Pardue z americké Virginie a Gedyho kořeny sahají do Irska.
Skladba Old Father Thames, jedna z několika Gedových, se z úvodního zvonění cimbálu a nastupujícího Manuelina hlasu postupně se smyčci, bubny a sbory mohutně zvedne jako příliv na Temži (básnicky přezdívané Old Father Thames) a připomíná eposy z pera Trevora Jonese. Životadárná voda a řeky jsou pro album podstatné téma - v kontrastu se smrtí, nenaplněnou láskou a neštěstími, co ji provázejí. Starou baladu Polly Vaughan přezpíval v Anglii kdekdo. Snad proto Ged převzal pouze text příběhu o manželovi, co namísto labutě zastřelí na lovu svou ženu, a vlastní hudbou mu přidal na tragičnosti. Jimmy pak zní jak středověký hymnus, oslava přiznání a vykoupení současně.
Doves s tenorovým banjem a sbory dramaticky i étericky a Thamesis (latinský název Temže) jako elektrorocková pompa.
Další dvě tradiční balady - Three Ravens a Six Dukes - proměnili Mishaped Pearls do zneklidňující moderní temné verze využitím elektroniky.
Název skupiny (odvozený z portugalštiny a španělštiny) lze volně přeložit jako drsné nebo nedokonalé perly, což je výzva pro luštitele šifer. O originální hudební koncepci pak svědčí přehršle pochvalných recenzí: obvyklých přirovnání se v nich ale nedočkáte. K nikomu. Takže spíš dokonalé perly.
Jiří Moravčík
