Vivo (2014)
La Chiva Gantiva
Crammed Disc
26.05.2014 | Kategoriím nadřazená nálož cumbie, afrobeatu a Rage Against The Machine z Bruselu.
Budou o ní stát festivaloví organizátoři - o koncertní zabijáky je pořád nouze - i píáristé: vděčný příběh o setkání tří Kolumbijců s Francouzi a Vietnamcem v baru, pojmenování po perkusistce Natalii Gantiva a z fleku vymyšlená mestizo music, zaujme stejně, jako potřeba nechat se polapit kapelou neskrývající úmysl dokopat vás co nejrychleji na taneční parket.
Návalu jako z kamenolomu se nedá uhnout, ledaže byste byli proti podobným směsím imunní. Rytmickou páteř tvoří bubeníci a kolumbijské neochočitelně dravé styly s afrobeatovou a těžce funky rockovou kytarou. Soupeří s nimi dechaři s vynikajícím klarinetistou a zuřivě rapující zpěvák.
U moderních pohrobků Manu Chao záleží na úhlu pohledu: pokud vám jde o vybláznění, neřešíte nakolik podobné směsi drží pohromadě, jsou-li vám davové skákačky z duše protivné, pitváte je a pokládáte si otázku, co všechno z nich vám něco připomíná. La Chiva Gantiva až příliš hodně, nicméně nedá se jim upřít, že ze všeho toho multikulturního chaosu dokázali nakonec vymodelovat agresivního hudebního tygra, kterému není radno (nebo je to zbytečné) se dívat na zuby.
Jiří Moravčík
