Albala (2013)
Samba Touré
Glitterbeat Records
12.01.2014 | Monolitní pouštní blues ze studia Bogolan, srdce moderní malijské hudby: místa navždy spojeného s Ali Farka Tourém, chráněncem svého možného nástupce Samby.
Nemá zrovna čas, "obrací se v hrobě", přesto, jaké blues by asi velký Ali Farka složil při pohledu na rodné Timbuktu, kde vedle sebe donedávna v tisícileté symbioze žili Tuaregové s Araby a Malijčany? Můžeme se jen domnívat, Samba Touré ale rozhořčeně ve skadbě zvyšuje hlas i za něho:" Říkám vám, vrazi, zloději a násilníci opusťte naše cesty. Tvrdíte, že jen chcete abychom se modlili a přinášíte přitom nenávist, násilí a smutek. Opusťte naše cesty."
Už dávno hvězdný, pětačtyřicetiletý Samba zůstává věrný úspornému doprovodu pouštnímu blues od řeky Niger: akustické a elektrické kytary, soku, ngoni, djembé, sboristka Aminata. Na skladbě Fondora lze ale zdokumentovat decentní a občas nečekaný vklad Eckmana s Hugo Racem z Dirtmusic: třeba to byl záměr, třeba ne, napětí zvyšuje zvuk kláves připomínající hrdelní zpěv.
Tohle dokážou snad jen Západoafričané: namísto slov, zdaleka prý nevystihujících hrůzu jaká Mali potkala, zvolil Touré v titulní skladbě Albala (v jeho rodném jazyce shongai znamená nebezpečí) instrumentální, strunami ngoni Djimé Sissoka prozvoněné vyjádření, přesně ten typ rozjímavé uklidňující, vtahující hudby, jakou u pouštních bluesmanů nebo malijských griotů obdivujeme.
Tourého texty zahrnují morální poselství i vzdorovité apely a ve třech jazycích - Shongai, Bambara a Peul - se s nimi obrací ke všem. V Awn Bè Ye Kelenye (We Are All Malians) potom zpívá:"Ať se v této zemi nacházíte kdekoliv, pořád zůstáváte dítětem Mali."
Závěrečná skladba Bana (Rain) jakoby na album nepatřila: emočním prožitkem, zdaleka naléhavějším Tourého hlasem i vpády boostrované Raceovy kytary. Metaforické zamyšlení o dešti co do vyprahlé krajiny přináší životadárnou vláhu, ale pokud zesílí a zničí veškerou úrodu a stává se přičinou hladomoru, není vlastně nic jiného, než poměrně bolestivá úvaha o novodobé historii Mali a víře v lidství.
Jiří Moravčík