Knock Knock Get Up (2013)
David Wax Museum
Proper
23.11.2013 | Okouzlující letní album fungující takřka na první našlápnutí, v tomto případě spíš na první cvaknutí oslích zubů.
Přesně tak, oslích zubů, Američané z Bostonu totiž prolnuly indie rock s rozpustilým stylem son jarocho z mexického přístavu Veracruz, v němž udává rytmus perkusivní nástroj jawbone vyrobený ze spodní čelisti osla. Nad tím, jestli vám něco říká son jarocho, moc nepřemýšlejte: znáte hit La Bamba od Ritchie Valense?
Knock Knock Get Up se vlamuje do hlavy osvěžujícími melodiemi a suverénním nastavením rockového zvuku s mexickou kytarou jarana jarocho, autoharfou, vibrafonem, houslemi nebo mariachi trubači.
Do hudby zpěváka a kytaristy Davida Waxe a zpívající houslistky Suz Slezakove není zapasován všeobjímající žár "do přírody mířících" neofolkařů ani přepjatost až to leze na nervy. Přirozená uvolněnost souvisí jednak s příklonem k son jarocho - hudbě radostné už z podstaty - a také s texty mrkajícími jinotajností a lehce nahozeným humorem: "Nelžu, ale jsem dost dobrý v tom říkat polopravdy".
Dost skladeb se točí kolem milostných skic a rešerší vztahů. "Jsem jako vejce vydechující naposled na pánvi. Vezmeš si mě?, vyznává se například Wax jisté Vivian.
Countryovka se saxofonem Leopard Girl nedává v textu moc smysl, tajemství ale autor odhalil sám: prý tehdy hodně poslouchal Dylana. U Harder Before It Gets Easier naskakuje s tanečně strhujícím akordeonem a sbory zase Paul Simon.
"Dej mi něco zatraceně dobrého a pravdivého až to zabolí,"zpívá David Wax ve skladbě A Dog in This Fight a nejrockovějším nasazením kytar, hammondek a syntezátorů podtrhuje divné téma: Salvador Allende v posledním tažení.
Předcházející tři alba na nynější košatý zvuk nedosáhla, tohle je poměrně velký krok dopředu. Skupina (ještě multiinstrumentalista Greg Glassman a basista Philip Mayer) se od roku 2007 držela spíš akustičtějšího folkrocku, z něhož Suz Slezak - vychovaná navíc v irském prostředí - vyšla. Knock Knock Get Up se neupnulo k mexickém ani velikášskému trendu: harvardský student Wax žil dlouho ve Veracruz, studoval tu lokální tradiční hudbu a teprve po setkání s producentem Samem Kassirerem ( kapelník u Josh Rittera) mu naskočilo nynější indie rockové mexico-americana, jak tomu sami říkají. A tím totálně svádivé letní album co vám bohatě vystačí až do vánoc.
Jiří Moravčík