Yo (2013)
Roberto Fonseca
Montuno
11.10.2013 | V Buena Vista Social Club nahradil kubánský jazzový klavírista Roberto Fonseca nenahraditelného Rubena Gonzálese a pět let doprovázel také Ibrahima Ferrera, kterému říkal dědo i synu, to podle povídavé nálady jaká na legendárního zpěváka přišla.
Na fotografiích se nechával zvěčňovat v dobře padnoucích oblecích, na hlavě šikézní klobouk a obtěžkán šperky. Teď je za Yo, což v jazyce Jorubů znamená já. Na obale stejnojmenného třetího alba stojí nahý, s napřaženými otevřenými dlaněmi a mnohým to evokuje znovuzrození. Roberto Fonseca se totiž pádně rozhodl "dotknout svých afrických kořenů, aniž by zapomněl na ty kubánské". Znovuzrození, není možná pravý výraz pro vyznavače náboženství santerie, kubánské synkretické víry v křesťanskou a jorubskou svátost, ale nezapomeňme, že obyvatelé ostrova jsou převážně potomci západoafrických otroků nebo míšenci Afričanů se španělskými kolonizátory. Západní Afrika je tedy na Kubě všudepřítomná, což Fonseca na albu zdůraznil přizváním osobností malijské hudby: ve skladbě Bibisa například zpívá Fatoumata Diawara a hrají Seckou Kouyate na koru a Baba Sissoko s loutnou ngoni.
Všemocnost jorubského boha Obatala, který přivedl na zem lidstvo, nepřestala platit ani na Kubě a pro Fonsecu představuje boha jemuž zasvětil svůj život. Do skladby 7 Rayos nasamploval i hlas už nežijícího kubánského básníka Nicolasa Guilléna vzdávajícího hold Jorubům.
Syntéza kubánské hudby a západoafrické griotské tradice je ústředním tématem alba Yo. Klavírista a skladatel Fonsceca se ale rozpřahuje do větší šířky. Vzpomíná třeba na mládí. Zatímco na pouličních karnevalech pochodovaly bubenické eskadry, on tančil v diskotékách. Skladba 80 jasně demonstruje jeho perkusivní klavírní styl, kterým se proslavil.
Poprvé si navíc také ke klavíru ve studiu přistavil hammondky, elektrické piano, syntezátor a pracuje s elektronikou.
Narodil se v roce 1975 v Havaně. Odmala propadnul jazzu a hudbě Herbieho Hancocka. Jeho obrovský talent neušel pozornosti, takže po smrti Rubena Gonzalese ho vystřídal v Buena Vista Social Club. Dosud natočil dvě, převážně akustická alba. Desku Yo mu pomáhal produkovat londýnský DJ a vizionář moderního jazzu Gilles Peterson a seznámil ho s básníkem Mike Laddeem, jehož hlas slyšíme v hymnické, v gospelové vášni končící skladbě Mi Negra Ave Maria.
Brilantní album je nesmírně melodicky a rytmicky pestré a každá ze skladeb přináší nějaký příběh. Když se v Senegalu v 60. letech formovala moderní hudba, její aktéři měli nejvíc naposlouchanou kubánskou hudbu, která byla tehdy v celé západní Africe velmi populární. Mezi stěžejní skupiny v tomto směru patří Orchestra Baobab, stále aktivní legendární ansámbl, který podobně jako Fonseca propojoval senegalské tradiční styly s kubánskými. To vysvětluje, proč si do studia Fonsceca pozval jejího zpěváka Assane Mboupa.
Jiří Moravčí
