Nimissa (2012)
Ba Cissoko
Harmonia Mundi
14.10.2012 | „Mají zvuk pevný jako kořeny baobabu a čerstvý jako mořský vánek,“ zabásnila si přd lety porota udělující Ba Cissoko nominaci na Afrického nováčka v BBC Awards for World Music.
Zpěvák, hráč na koru a kytaru Kimintan Ba Cissoko a jeho bratranci Sekou ( el. kora) a Kourou Kouyaté (basa) s bubeníkem na dalších dvou deskách neslevili. Stali se z nich opravdoví festivaloví zabijáci.
Ba Cissoko se nakonec odstěhoval do Marseille a seznámil s věhlasným producentem Philippem Eidelem.
Setkání s ním se ukazuje být šťastné. Původem i vizemi kreolec (narodil se na Madagaskaru ve smíšené rodině) proslul jako tvůrce filmových soundtracků a širokoúhlé, multikulturní vnímání vtiskl také albům Khaleda, Gipsy Kings nebo Rachidu Tahovi. Zaostříme-li na něho blíž, zjistíme, že se k tomu propracoval od rockové nové vlny a obdivu k německému krautrocku, Brianu Enovi a režisérovi Peteru Brookovi. Eidel tvrdí, že dává přednost nepravděpodobné hudbě, vykořeněnosti tradice, považuje se za zvědavce nikoliv povrchního cestovatele a do černého se trefil i u Ba Cissoko.
Do sestavy přibyli bubeník d’Artagnan (Alhassane Camara), výborný jazzový kytarista Abdoulaye Kouyaté a z nového alba Nimissa do ní volně přešli také saxofonista a trumpetista z The Ava Saty Marching Band.
Živelní Ba Cissoko nedávají posluchačům ani koncertnímu publiku prostor ke klidu, neodpalují ho ale podle očekávání pouze rytmickým atakem, přitahují pozornost hudební mnohovrstevnatostí, připomínají výtečný jazzband, akorát že s divnými nástroji: kora, talking drum.
Pro pamětníky to představuje značný posun: Eidel jim na albu naordinoval také akordeon, klávesy a provensálskou uvolněnost. Ba Cissoko se v zásadě nezměnili, žánrově se ale nebývale rozpřáhli: k Latině, afrobeatu, jazzu.
Nejtvrději zní skladba Kora Rocks o zrušené svatbě: máte strach že spustí zvukový alarm. Nejkontroverzněji Kelefaba neboli Kuruntu Kelefa s dechy a rozverností písničky pro dětský film.
A nejzajímavěji a nejnádherněji N´goni Ba: se strunami kamalengoni, osmistrunné harfy mladých z malijského kraje Wassoulou, akordeonem a kytarou.
Skáčko s dechy Politiki, o přilévání do ohně nesnášenlivosti ze strany guinejských politiků nezpívá Ba Cissoko naštvaně, ovšem bez obalu a v Nimissa s griotskou moudrostí: peníze jednou skončí, ale lidstvo ne.
Jiří Moravčík
