Radio Salone (2012)
Sierra Leone´s Refugee All Stars
Cumbancha
19.08.2012 | Přežili zvěrstva jaká si nikdo z nás nedokáže ani představit a snad proto zpívají o lásce, míru a čerstvě o vykutálené tchýni. V nejsrozumitelnějším hudebním jazyce: reggae.
Když v západoafrickém Sierra Leone v letech 1991-2001 probíhala válečná apokalypsa obludných rozměrů, museli se dívat jak jim vraždí děti a zdrogovaní dětští vojáci vypalují domy. Zachránili si holé životy a v guinejském uprchlickém táboře se přidali k tisícovkám podobně zoufalých ubožáků. Tehdy ve frontě na potravinový příděl zpívající kytarista Ruben Koroma zavelel: “Dneska večer se nejde spát, budeme raději tančit a dopřejeme si radost.“
A tak se zrodila jedna z nejbáječnějších kapel současnosti. Nikdy bychom o ní neslyšeli, ztratila by se v hloubi temnoty, nebýt amerických dokumentaristů. „Uprostřed neuvěřitelného soužení jsme objevili příběh oslavující krásu Afriky a lidského ducha. Vůli k překonání nepřízně osudu a schopnost odpuštění,“vysvětlil podstatu filmu The Refugee All Stars režisér Zach Niles. Zachytil tříleté turné lidsky nezdolné kapely po táborech a když v Sierra Leone utichla palba, pomohl ji s poselstvím vyrazit dál do světa, kde mu tleskali Paul McCartney, Keith Richards a U2.
„Snažím se pochopit, že někdo, kdo zažil na vlastní kůži tolik brutality má chuť tančit, ale vy jste toho živým důkazem. Vaše hudba léčí,“ prohlásila o nich Oprah Winfrey uvádějící africké rastamany ve své televizní show po té, co benefičními koncerty pomáhali zmírňovat následky hurikánu Katrina v New Orleans. Ano, Sierra Leone´s Refugee All Stars v sobě nenosí hořkost ani smutek. Ve městě s producentem Steve Berlinem (Los Lobos) předloni natočili vynikající, bláznivě roztančené album Rise & Shine na němž Ruben ve skladbě Jah Mercy zpíval:„Mír se musí stát revolucí dneška.“
Zabijácké album se okamžitě vystřelilo na vrchol evropského žebříčku world music kde zůstalo až do samotného vyhlášení nejlepší světové nahrávky roku 2010.
Nad příklonem k reggae není nutné dlouho přemýšlet: hlavní město Freetown založili v 18. století převážně svobodní otroci z Karibiku; nazývají se Krio (kreolové). A dva nejpopulárnější hudební styly Sierra Leone - kytarové palm wine (maringa) a rozbubnované písně gumbo – nesou genetický kód trinidadského calypsa a zouku z Martiniku.
Tranzistorák se na obale třetího alba neocitl náhodou: v jazyce krio se Sierra Leone řekne Salone a skrze radio kdysi osmičlenná skupina naposlouchala hudby, co se jí do uší vešla. Proto sice houpe tělem pod praporem reggae, nicméně po africku: skladba Man Muyau se řítí ve strhujícím rytmu afrobeatu, v Yesu Gorbu a humorné Mother In Law dokazují kytaristé lásku ke konžskému soukous a The Reggae Sounds Message zní k nerozeznání od klasiky Boba Marleyho, ale s hammondkami a vokály míří ke gospelovému kůru.
Natáčelo se v analogovém studiu v Brooklynu a producent Victor Axelrod aka Ticklah nasazení kapely nenásilně a zručně zkombinoval s tím, pro co hoří u Antibalas, Sharon Jones & The Dap-Kings nebo onehdá u Amy Winehouse: roots reggae, dub a soul.
V pěti jazycích zpívající „mluvčí všech uprchlíků“ Sierra Leone´s Refugee All Stars nemají také problém efektně vklouznout s hostujícími americkými dechaři do elektrodubu a vůbec to pro ně nevyznívá nepřirozeně, zvlášť když během chvíle z něho utečou ke krystalickému reggae poselství Remake The World Again.
Jedou si po svém a nadále se drží svého hesla: vstávejte a tančete!
Jiří Moravčík