Ragged Kingdom (2011)
June Tabor & Oysterband
Topic
21.11.2011 | Synergie hlasů, věků a životapohledů
Dar sobě i nám, lépe, radost nad radost, přicházející navíc nečekaně a ze sympatických důvodů. Ikonická „grande dame“ temných balad June Tabor a folkrocková instituce Oysterband se k sobě totiž po jednadvaceti letech nevrátili vlisným připomenutím dávného úspěchu – album Freedom & Rain (90) s vynikajícími coververzemi patří do čítanky anglického folku – všechno vyplynulo z po letech ojedinělého společného loňského koncertu, oslavě třicátých narozenin magazínu fRoots v londýnském Roundhouse.
Zazpívali All Tomorows Parties od Lou Reeda a dekadentní sebemrskačství Joy Division Love Will Tear Us Apart a neměli na výběr: zelektrizované publikum je do studia pomyslně dotlačilo.
Lidé za nimi čtyři desetiletí nechodí raději s kytkami bezdůvodně: slova, i ta donebechválivá, stejně trpí nevyslovitelností prožitku z emocí rozdávačných hlasů a hudby. Už dávno nerevoluční, lpící však na nezaměnitelnosti a vztahu k písním nepřipouštějícím faleš a plytké mudrlanství. Nejsou-li po ruce vlastní, sem s výpůjčkami: oblíbenými, pro zpěvačku nebo kapelu nepostradatelnými nebo vyjadřujícími to za čím si stojí. Prý jich u klavíru za týden vyvzpomínali šestatřicet; použili tucet. Ztišenou, rockovosti zbavenou Love Will Tear Us Apart vzdouvá akustická kytara, Chooperovo cello a jímavý zpěv a legendární „láska trhaná na kusy“ dostává novou šanci. Jakoby zmizela beznaděj, přestože bolest zůstává. Soulový standart The Dark End On The Street je také o lásce – „tajné, zoufalé, z temného konce ulice“ – Telferovy housle, akordeon a Tabor s Jonesem ji nezatracují, ale hymnicky oslavují jako osudový stav. Beznástrojová, gospelová, sborem podpořená ( When I Was No) But Sweet Sixteen zvolenou atmosférou děsí, u jiných tradičních skladeb napumpovaných kompletním Oysterbandem - Son David, Bonny Bunch of Roses – je to střídavě oblačno: melanchonická panenka u předpovědnice nálad ovšem skóruje častěji.
Synergie hlasů, věků a životapohledů vyzařuje také v jiskřivém uchopení Boba Dylana (Seven Curse), Shela Silversteina (The Hills of Shiloh) a především v původním duetu PJ Harvey s Johnem Parishem That Was My Veil. Když June Tabor na závěr vykřikne „raději mě lži“, trhá to srdce.
Nádherné album.
Jiří Moravčík
